Volební rekord na Rokycansku! V Kařízku přišli téměř všichni, jinde sotva každý čtvrtý

V jedné obci přišli k volbám téměř všichni, v jiné sotva každý čtvrtý. Komunální volby, které se konaly 9. a 10. října 2026, ukázaly v Plzeňském kraji výrazné rozdíly v zájmu lidí o místní politiku. Nejvyšší volební účast zaznamenaly tři malé obce na Rokycansku. Absolutním krajským rekordmanem se stal Kařízek, kde hlasovalo 95,8 procenta oprávněných voličů.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu přišlo v Plzeňském kraji k volbám do obecních a městských zastupitelstev 218 749 lidí z celkových 451 319 oprávněných voličů. Účast tak dosáhla 48,5 procenta. Oproti komunálním volbám před čtyřmi lety jde o zvýšení o 2,1 procentního bodu.

V Kařízku chyběli u voleb jen dva lidé

Největší pozornost přitahuje výsledek Kařízku na Rokycansku. Malá obec dosáhla volební účasti 95,8 procenta. Ze 48 zapsaných voličů jich podle zveřejněných výsledků dorazilo k urnám 46. Voleb se tak nezúčastnili pouze dva oprávnění voliči.

Takto vysoká účast patřila k nejvýraznějším i v celorepublikovém srovnání. Kařízek obsadil podle přehledu sestaveného z volebních dat ČSÚ čtvrté místo mezi všemi obcemi v České republice.

Výjimečný zájem o komunální volby ale nepanoval pouze v Kařízku. Také další dvě obce s nejvyšší účastí v Plzeňském kraji leží na Rokycansku. Ve Vískách hlasovalo 93,9 procenta oprávněných voličů, v Sebečicích 93,2 procenta.

Všechny tři obce spojuje malý počet obyvatel. V takových místech může mít účast několika jednotlivců výrazný vliv na výsledné procento. Zároveň však čísla ukazují, že naprostá většina místních využila možnost rozhodnout o složení svého zastupitelstva.

V Běšinech přišel jen každý čtvrtý

Zcela opačná situace nastala v Běšinech na Klatovsku. Obec zaznamenala nejnižší volební účast v celém Plzeňském kraji, pouhých 25,6 procenta.

Zatímco v Kařízku se tedy voleb zúčastnili téměř všichni oprávnění voliči, v Běšinech nedorazily k urnám přibližně tři čtvrtiny z nich. Rozdíl mezi oběma obcemi dosáhl více než 70 procentních bodů.

Samotná volební účast přitom nevypovídá o důvodech, proč lidé hlasovat přišli, nebo naopak zůstali doma. Významnou roli může hrát místní situace, složení kandidátních listin, vztahy v obci i to, jak důležitá témata před volbami obyvatelé řeší.

Plzeňské obvody za krajským průměrem zaostaly

Výrazné rozdíly ukázaly také volby do deseti městských obvodů Plzně. Průměrná účast zde dosáhla 41,7 procenta, tedy téměř o sedm procentních bodů méně než v krajských výsledcích voleb do obecních a městských zastupitelstev.

K urnám přišlo celkem 51 946 voličů. Přestože se účast držela poměrně nízko, ve srovnání s rokem 2022 se zvýšila o 2,6 procentního bodu.

Největší zájem zaznamenaly Radčice, kde hlasovalo 61,7 procenta oprávněných voličů. Na opačném konci se umístil centrální městský obvod Plzeň 3 s účastí 37,4 procenta.

Mezi těmito dvěma plzeňskými obvody tak vznikl rozdíl přesahující 24 procentních bodů. I v rámci jediného města se tedy ochota obyvatel zapojit do komunálních voleb výrazně lišila.

Účast rostla, ne však všude

Ve většině plzeňských městských obvodů se k volbám vydalo více lidí než před čtyřmi lety. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly Litice, kde účast stoupla o 7,7 procentního bodu.

Naopak v Malesicích, Radčicích, Lhotě a Křimicích se volební účast proti roku 2022 nezvýšila. Celkový výsledek Plzně však přesto ukazuje mírně větší zájem obyvatel o komunální politiku.

V deseti městských obvodech voliči rozhodovali o obsazení celkem 182 zastupitelských mandátů. V celém Plzeňském kraji pak v obecních a městských zastupitelstvech získalo mandát 4 474 kandidátů.

Volební účast vzrostla i v celém Česku

Podobný vývoj jako v Plzeňském kraji zaznamenala také celá Česká republika. K letošním komunálním volbám přišlo 48 procent oprávněných voličů. V roce 2022 byla účast 46,07 procenta.

Celostátní rekord drží obec Martinice u Onšova na Pelhřimovsku, kde hlasovalo 97,67 procenta voličů. Naopak nejnižší účast v republice zaznamenalo Zaječí na Břeclavsku, kde dosáhla pouze 20,88 procenta.

Plzeňský kraj se tak s účastí 48,5 procenta dostal mírně nad republikový průměr. V samotném regionu však panovaly značné rozdíly. Zatímco v některých malých obcích rozhodovala o svém zastupitelstvu téměř celá voličská základna, jinde využila svého hlasovacího práva jen menšina obyvatel.