Ministryně zdravotnictví Marie Součková vydala prohlášení týkající se jejích jednání v souvislosti s nemocnici v Plané na Tachovsku.
Píše v něm, že se ve sdělovacích prostředcích a na veřejnosti začala množit prohlášení o jejích nesplněných slibech. Podle Součkové se ale taktně mlčí o podstatě věci. Situace v nemocnici v Plané není neúnosná od července nebo srpna 2002, ale nejméně od roku 1998. V rámci příspěvků a konsolidačních programů putovaly v letech 1998 - 2000 do nemocnice milionové částky, které ovšem její ekonomickou situaci nezlepšily.
Součková uvádí, že došlo k výraznému nárůstu nákladů, zejména mzdových a na druhé straně k propadu výkonů. Tyto tendence trvaly také v roce 2001, kdy se navíc projevil dopad negativního přepočtu bodů v bilanci s pojišťovnami v návaznosti na obecně stanovené podmínky úhrad.
Podle ministryně zdravotnictví Součkové je skutečností, že za roky 2000 a 2001 neučinil zřizovatel nemocnice, tedy Okresní úřad v Tachově žádné opatření, ačkoliv byl na jednáních s představiteli Ministerstva zdravotnictví vyzván k předložení konsolidačního programu s jasně definovanými opatřeními, odpovědnostmi a termíny. Program nebyl předložen, respektive nesplňoval dané základní parametry a byl v dané situaci nepoužitelný. Proto byl na jednáních v srpnu 2002 předložen návrh na zachování bazální dostupnosti poskytování zdravotní péče s využitím organizačních struktur a kapacit nejbližšího ministerstvu podřízeného zařízení, tedy Fakultní nemocnice Plzeň. Návrh byl doprovázen několika variantami řešení, s nimiž přednosta OÚ Tachov Wagner nejprve ústně souhlasil a slíbil podniknout patřičné kroky, později však ze svého stanoviska ustoupil.
Při jednáních v Plané i v Praze podle Součkové nebylo nikdy řečeno, že ministerstvo oddluží plánskou nemocnici. Naopak se trvale poukazovalo na nesmyslnost paušálního oddlužování, na které by doplácely dobře hospodařící nemocnice a potažmo samotní občané. Obvinění pana přednosty Wagnera, že s ním ministerstvo nebo ministryně nekonzultovali své záměry a návrhy, je naprosto liché a nesmyslné. Na základě těchto tvrzení, která poškozují pověst a zpochybňují důvěryhodnost a která se nezakládají na pravdě zvažuje Marie Součková podání žaloby na ochranu osobnosti.