Časovaná ekologická bomba stále tiká v Klatovech. Bývalý sklad pesticidů Agrochemického podniku v městské čtvrti Luby je zamořen toxickými látkami. Budovu je třeba zbourat a dekontaminovat. Rodina Rychtaříkova, která objekt získala v restituci, ale nemá peníze. Odstranit jedy z hustě obydlené čtvrti by totiž přišlo na více jak čtyři milióny korun. Rychtaříkovi už za jedenáct let vyzkoušeli doslova všechny cesty. Neuspěli u soudu, u prezidenta ani u ombudsmana. Všichni v jejich případu našli formální chyby, ale k věcnému řešení problému se nikdo neodhodlal. Zdraví lidí zřejmě nikoho nezajímá. "My jsme byli na Okresním úřadě v Klatovech. Potom jsme byli u okresního soudu, krajského soudu, u ombudsmana, obrátili jsme se i na ministerstvo životního prostředí a teď se možná obrátíme na Evropský soud," řekl majitel objektu Václav Rychtařík. Koncentrace toxických látek je v bývalém skladu tak vysoká, že ohrožuje zdraví lidí. Jak potvrdily rozbory, v budově a jejím okolí jsou vysoké koncentrace DDT, lindanu a těžkých kovů. "DDT a lindan jsou toxické látky, které způsobují hormonální poruchy člověka. Lindan navíc působí negativně na nervovou soustavu. Pokud by se třeba narodilo matce, která je kontaminovaná těmito látkami dítě, tak lze předpokládat, že bude mít například opožděný vývoj nervové soustavy," uvedl mluvčí ekologického sdružení Arnika Marek Jehlička. "Strach je, protože jsou to látky rakovinotvorný a takovéhle věci. Člověk je může mít v sobě," prohlásil Rychtařík. Zamoření bývalého skladu má podle Rychtaříkových na svědomí býválý Agrochemický podnik, když zde před čtyřiceti lety začal skladovat pesticidy. Manželé Rychtaříkovi už nevěděli, kde žádost o pomoc. V současné době jim tak pomáhá ekologické sdružení Arnika. "Sdružení Arnika bude manželům Rychtaříkovým pomáhat s výzvou k Evropské komisi, která by potom měla vyvinout nějaký tlak na české úřady, jako je ministerstvo životního prostředí a krajský úřad," řekl Jehlička. Ty by pak měly najít finanční prostředky na to, aby se podařilo zaplatit projekt na dekontaminaci objektu bývalého skladu. Mělo by jít zhruba o půl miliónu korun. Samotná dekontaminace objektu by pak stále několik desítek miliónů. Jestliže bude projekt hotový, tak ekologové věří, že tyto peníze se budou u evropských fondů shánět daleko snadněji. "My jsme s manželkou odhodláni jít příští rok na jaře až k Evropskému soudu do Štrasburku," prohlásil Rychtařík. Problematiku zamořeného skladu v Klatovech dokonce letos řešila Světová konference věnovaná chemické bezpečnosti v keňském Nairobi. Kauzu tam předneslo ekologické sdružení Arnika, které případ manželů z Klatov prezentovalo jako odstrašující až v daleké Africe.