Univerzita oslaví Listopad, ocení členy stávkových výborů

Ocenění členů stávkových výborů někdejších plzeňských vysokých škol, besedy, koncert, přednášky a také připomenutí listopadu 1989 přímo v centru města Plzně v podobě obrazu Václava Havla.

Cílená propagace v Plzni

Tak Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) oslaví 30. výročí sametové revoluce.
   
Slavnostní koncert k 30. výročí sametové revoluce / 4. listopadu

Katedra hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické ZČU připomene 30. výročí listopadových událostí slavnostním koncertem. Uskuteční se v pondělí 4. listopadu v 19 hodin v Korandově sboru na Anglickém nábřeží v Plzni. Vystoupí Lucie Hilscherová (mezzosoprán), Linda Sítková (varhany), Jiří Bachtík (trubka), Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor.
Během večera zazní ve světové premiéře skladba Jana Bernátka (nar. 1950): Te Deum pro mezzosoprán, trubku, ženský sbor a varhany, které je dedikováno mezzosopranistce Lucii Hilscherové a varhanici Lindě Sítkové.
Na programu budou také díla:
Josef Klička (1855-1937): Fantasie na symfonickou báseň Vyšehrad
Antonín Dvořák (1841-1904): Kyrie (Lužanská D dur)
Antonín Dvořák (1841-1904): Biblické písně
František Musil (1852-1908): Sonáta solemnis pro varhany – 1. věta
Petr Fiala (nar. 1943): Bratři ze Soluně pro mezzosoprán a varhany
Petr Eben (1929-2007): Okna podle Marca Chagalla pro trubku a varhany – Zlaté okno

Koncert se koná za podpory města Plzně a Farního sboru českobratrské církve evangelické - Korandův sbor v Plzni.

Odhalení portrétu Václava Havla / 12. listopadu
K výročí listopadových událostí roku 1989 připomene Západočeská univerzita osobnost, která se stala symbolem přechodu z totalitního systému k demokratickému. V úterý 12. listopadu v 11 hodin v Mlýnské strouze v centru Plzně odhalí rektor ZČU Miroslav Holeček portrét Václava Havla, jehož autorkou je studentka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU Tereza Fialová. Obraz prvního polistopadového prezidenta studentka vytvořila ze samých srdíček. Dílo vzniklo jako semestrální práce v ateliéru Grafický design pod vedením Rostislava Vaňka. Srdíčkový Václav Havel bude natištěn na PVC desce o rozměrech 4x3 metry.


30 let svobody médií / 12. listopadu

Česká televize a Fakulta filozofická ZČU zvou Plzeňany na besedu 30 let svobody médií, která se uskuteční v úterý 12. listopadu od 16:30 hodin v aule budovy ZČU v Jungmannově ulici.  O tom, jakou změnou prošla média od roku 1989, budou hovořit redaktorka a moderátorka Daniela Písařovicová, sportovní komentátor a moderátor Petr Vichnar, vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické ZČU Petr Jurek a politolog Přemysl Rosůlek z téže katedry. Besedu bude moderovat děkan Fakulty filozofické ZČU David Šanc. Vstup je volný.

Slavnostní zasedání Vědecké rady ZČU / 13. listopadu
Slavnostní zasedání Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni, nejvýznamnější událost akademického roku, která se každoročně koná v polovině listopadu a odkazuje tak ke Dni boje studentů za svobodu a demokracii, letos připomene 30. výročí vystoupení studentů plzeňských vysokých škol proti totalitě v listopadu 1989.

Součástí slavnostního zasedání Vědecké rady ZČU, které se uskuteční ve středu 13. listopadu od 13 hodin v Měšťanské besedě, bude předávání pamětních medailí ZČU členům stávkových výborů někdejší Vysoké školy strojní a elektrotechnické, Pedagogické fakulty a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Oceněni budou za významné společenské činy, které vedly k obnovení svobody, demokracie a právního státu na území bývalého Československa.

Pamětní medaili převezmou:
MUDr. Jiří Podlipný, PhD. (LF UK), psychiatr

Po absolvování gymnázia v Karlových Varech studoval medicínu na LF UK v Plzni. V roce 1989 stál u zrodu stávkového výboru na Lékařské fakultě UK v Plzni. V průběhu listopadové revoluce se podílel na tvorbě nezávislého deníku plzeňských vysokoškoláků s názvem Plzeňský student, jehož cílem bylo necenzurovaně informovat širokou veřejnost o dění v zemi. Plzeňský student poté vycházel jako týdeník až do prvních svobodných voleb v červnu 1990.
V roce 1993 Jiří Podlipný úspěšně dokončil studia na LF UK, poté několik let sbíral zkušenosti v cestovním ruchu, aby se nakonec k medicíně vrátil. Od r. 1998 působí na Psychiatrické klinice LF UK a FN Plzeň, mj. jako vysokoškolský pedagog. Je aktivní i ve vědecké práci, je autorem mnoha odborných textů v oboru psychiatrie. V roce 2002 se začal angažovat v komunální politice, byl zvolen radním Městského obvodu Plzeň 1 a v letech 2002 – 2008 předsedal Výboru pro Roudnou, přičemž se zasadil o vybudování protipovodňových opatření této plzeňské čtvrti.

MUDr. ThMgr. Marcel Hájek, Ph.D. (LF UK), chirurg
Po absolvování gymnázia v Plzni studoval medicínu na LF UK v Plzni. Již od prvního ročníku se zajímal o veřejné záležitosti, kdy dospěl k nesouhlasu s komunistickým režimem. To ho přivedlo do plzeňského disentu v okolí evangelického faráře Jana Adalberta Tydlitáta, Vladimíra Líbala a dalších. Poté, co ve čtvrtém ročníku spolu s kolegou Vladimírem Zindrem uspořádali petici studentů za zveřejnění plného znění Charty 77 v tehdejším Rudém právu, prošel několika výslechy na StB a kárným řízením na LFUK, kde ho od vyloučení ze studia zachránil lidský přístup tehdejšího děkana profesora Františka Macků. Marcel Hájek se poté stal přirozeným lídrem stávkového hnutí na LFUK, předsedou stávkového výboru a poté předsedou koordinačního stávkového výboru plzeňských vysokých škol. Po revoluci byl kooptován jako poslanec ČNR, kde zasedal do prvních svobodných voleb. Na podzim roku 1993 stal radním města Plzně. Politické činnosti se ale nechtěl věnovat profesionálně, pracoval v té době na chirurgické klinice FN v Plzni a v letech 1998 - 2002 pracoval v jihoafrické Botswaně. Po návratu zpět do ČR se stal na 10 let vojákem z povolání a absolvoval několik vojenských misí v Iráku, Pákistánu a Afghánistánu a také postgraduální studium hrudní chirurgie v Tel Avivu v Izraeli. Po ukončení služby u Armády ČR pracuje u Zdravotnické záchranné služby v Plzni. Zároveň přednáší chirurgii a traumatologii na Zdravotnických studií ZČU v Plzni. Ze svých zkušeností s chirurgií v zahraničí napsal několik monografií a věnuje se soustavné publikační a přednáškové činnosti.

MUDr. Vladimír Zindr (LF UK), plicní lékař
Vladimír Zindr studoval medicínu na Lékařské fakultě UK v Plzni. V roce 1989 stál u zrodu tamního stávkového výboru. Aktivně se zapojil do organizace studentského odporu proti komunistickému režimu. V roce 1991 úspěšně dokončil studia a začal pracovat v krajské karlovarské nemocnici, absolvoval postupně atestační průpravu v oboru vnitřní lékařství a poté pneumologie. Od roku 2004 provozuje soukromou pneumologickou praxi v Karlových Varech. V rámci pneumologické společnosti se angažoval ve výborech pro funkční diagnostiku a dále pro nemoci spojené s bronchiální obstrukcí. V těchto specializacích se zabývá klinickým výzkumem.

Ing. Vladimír Dvořák (VŠSE), manažer
Vladimír Dvořák, narozený v Táboře, po absolvování Střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích studoval v listopadu 1989 na Elektrotechnické fakultě VŠSE v Plzni. Stal se členem stávkového výboru VŠSE a aktivně se podílel na destrukci tehdejšího nesvobodného komunistického režimu v Československu. V roce 1990, ještě jako student, stál se  svými spolužáky u zrodu velké česko-slovenské IT firmy AAC. V roce 2000 přešel do nadnárodních společností (Compaq, Hewlett Packard, LogicaCMG), kde pracoval na manažerských pozicích ve vedení jejich zastoupení v ČR. Později přešel do společnosti Autocont, kde vykonává různé manažerské pozice. Jeho kariéra je spojená s rozjezdem nových oblastí podnikání. Má zkušenosti podnikatelské jako akcionář i manažerské jako člen lokálního vedení nadnárodních IT společností.

Ing. Leoš Motl (VŠSE), počítačový grafik
Leoš Motl po absolvování gymnázia v Ústí nad Orlicí studoval strojírenskou technologie na VŠSE v Plzni. Již od gymnázia se zajímal o veřejné záležitosti, kdy dospěl k nesouhlasu se stávajícím komunistickým režimem. V listopadu 1989 se stal zakládajícím členem stávkového výboru studentů VŠSE v Plzni a aktivně přispěl k rozbití totalitního komunistického režimu. Po revoluci se stal členem Akademického senátu VŠSE, na jehož konstituování se aktivně podílel. Po absolvování studia odjel na roční do švýcarského Winterthuru, po níž se začal profesně věnovat počítačové grafice a jejímu uplatnění v reklamě. Založil a vedl v tomto oboru vlastní firmu. V pozdější době spolupracoval se středními uměleckými školami v Plzni a Ústí nad orlicí a také s Fakultou designu a umění ZČU.

Tomáš Jícha (VŠSE), investiční analytik
Po absolvování gymnázia v Plzni studoval aplikovanou kybernetiku na VŠSE v Plzni. Již od gymnázia se zajímal o veřejné záležitosti, kdy dospěl k nesouhlasu se stávajícím komunistickým režimem.  V listopadu 1989 se stal členem stávkového výboru studentů VŠSE v Plzni a aktivně se podílel na rozbití totalitního komunistického režimu. Po revoluci odjel do zahraničí a začal se profesně věnovat investičnímu podnikání. Začal spolupracovat s rakouskou bankou Raiffeisen a postupně se stal vedoucím obchodního zastoupení Raiffeisen Real Treuhand reality v České republice. Stál u zrodu a řízení mnoha velkých investičních aktivit v celé České republice. V posledních letech podniká jako samostatný investiční analytik a spolupracuje s velkými investory na různých projektech.

Mgr. Martin Sichinger (FPE), spisovatel
Martin Sichinger se narodil ve Vimperku, kde vystudoval gymnázium. V Plzni pak absolvoval Pedagogickou fakultu, obor bohemistika-společenské vědy. V době studentské stávky v listopadu 1989 byl jedním z nejaktivnějších studentských vůdců na fakultě, a to i díky kontaktům s některými členy nezávislých aktivit v Plzni. Společně se svými kolegy Lubomírem Smatanou a Michalem Šamanem inicioval na fakultě studentskou stávku, proti níž byl ze strany děkana a většiny vedení vyvíjen tvrdý nátlak. 
Po absolvování Pedagogické fakulty začal pracovat jako učitel češtiny pro cizince v zahraničních firmách. Vydal řadu románů z historie a současnosti Šumavy, například Smrt Krále Šumavy, Duchové Šumavy, Cukrový klaun, získal Literární cenu Knižního klubu a dvě ceny Johanna Steinbrera za nejlepší romány roku. Překlady jeho knih vycházejí v Německu.
Je předsedou spolku Knihy über Grenze, který se věnuje česko-bavorské kulturní spolupráci.

Mgr. Lubomír Smatana (FPE), novinář
Lubomír Smatana po ukončení Střední zemědělské školy v Chebu studoval na Pedagogické fakultě v Plzni. Již po maturitě vyučoval děti na ZŠ v Horním Slavkově a začal studovat obor biologie – chemie na plzeňské Pedagogické fakultě. V listopadu 1989 studoval druhý ročník a do strnulé atmosféry na fakultě přišel přímo z Prahy, kde trávil celý pohnutý víkend po událostech na Národní třídě. Na fakultě v Plzni začal organizovat stávku, což se navzdory střetům s tehdejším děkanem, který vyhrožoval vyloučením ze studia, po několika dnech podařilo. Po revoluci se věnoval práci ve studentských organizacích, které spoluzakládal stejně jako v akademickém senátu. Později se stal redaktorem Českého rozhlasu v Plzni, kde pracuje dodnes.

Mgr. Michal Šaman (FPE), terapeut
Po skončení studia na gymnáziu v Ostrově studoval na Pedagogické fakultě v Plzni. Od mládí se zajímal o literaturu a historii a humanitní obory. Osudovou se mu stala účast v literárním T klubu, sledovaném StB. Již v 1. ročníku si ho vyzvedla přímo na VŠ koleji StB a odvezla k výslechu z důvodu šíření literární besedy ostrovského T-klubu. Následující několikahodinový výslech mu dle jeho slov otevřel oči a pochopil po něm podstatu komunistického režimu. Nebylo mu umožněno pokračovat ve studiu. Neúspěšná odvolání k děkanovi fakulty zlomila teprve podpora karlovarského spisovatele Zdeňka Šmída. V listopadu 1989 byl zvolen do čela stávkového výboru na Pedagogické fakultě. Po skončení revoluce pak stál u vzniku akademického senátu a spolu s novým děkanem Jiřím Pyškem i u myšlenky vzniku ZČU.
Před 17 lety se začal věnovat studiu starověkých duchovních a filosofických systémů, což postupně vedlo k tomu, že tyto znalosti začal postupně využívat v pomoci druhým. Od roku 2010 profesionálně věnuje terapiím a poradenství, přednáškám a individuální výuce. Občas k dané tematice publikuje.

Na odpolední část programu zve univerzita širokou veřejnost. V kinosálu Měšťanské besedy se od 16 hodin uskuteční panelová diskuze se čtyřmi účastníky protestů v roce 1989, oceněnými pamětní medailí - Jiřím Podlipným, Marcelem Hájkem, Vladimírem Dvořákem a Lubomírem Smatanou. Od 17 hodin pak bude k vidění dokumentární film Miroslava Antona a Jana Loučíma Listopad 1989 v Plzni.

Cesta svobody / 17. listopadu
Na celodenním hapenningovém programu, který připravilo k 30. výročí sametové revoluce město Plzeň, nebudou chybět ani studenti ZČU. V 11:30 hodin vystoupí v takzvané Plzeňské kavárně, speciálně vytvořené v prostoru pod Komerční bankou, student filozofie Sergej Kish s krátkou přednáškou na téma Paralely mezi dneškem a rokem 1989 a ve 13 hodin přednese jeho kolega z Fakulty filozofické Jan Novák příspěvek nazvaný Každý a všichni. Hned poté ve 13:05 hodin a znovu v 16 hodin vystoupí studentská hudební skupina Damareto jazz band.

Zapojeni do programu budou také studenti Fakulty pedagogické a spolek Otevřeno, který na fakultě působí. Ve 14 hodin na Anglickém nábřeží vystoupí studentská kapela Nothing in Common. Ve 14:30 hodin přijde v programu na hlavním řečništi na náměstí Republiky na řadu Hyde Park Post Belllum pro Fakultu pedagogickou ZČU, jehož se zúčastní také děkan Fakulty pedagogické Pavel Mentlík. Součástí vstupu bude slam poetry na téma Svoboda.
Více informací k Cestě svobody na www.plzen.eu.

Studentský 17. listopad na Fakultě pedagogické / 17. listopadu
V den státního svátku bude od 15 hodin probíhat program studentů v budově Fakulty pedagogické ZČU na Klatovské třídě. Návštěvníci se mohou těšit na besedu s pamětníky, kteří prožili 17. listopad 1989 jako studenti plzeňské pedagogické fakulty, ale také na kritické eseje na téma Svoboda, slam poetry, výstup studentů Gymnázia Luďka Pika a mnoho dalšího.

Interdisciplinarita – věda a vzdělání na pomezí oborů / 26. listopadu
Konference Interdisciplinarita – věda vzdělávání na pomezí oborů navazuje na konferenci Humanitní a společenskovědní vzdělání a vzdělávání a jejich role v demokratické společnosti z loňského října. Příspěvky se budou týkat aktuálního tématu mezioborovosti, která je jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů na českých i zahraničních univerzitách.
Požadavek úzce specializované odbornosti se dostává do kontrastu s potřebou pojímat vznikající otázky v širších souvislostech. „Klasickým příkladem je rostoucí poptávka po kritické reflexi technologických inovací v kontextu jejich společenského dopadu. To v ideálním případě vyžaduje odborníka, který bude schopen pochopit principy vzniku a fungovaní dané technologie, ale zároveň bude rozumět společenským, kulturním, etickým a dalším mechanismům. Vzhledem k rostoucímu množství poznatků je však jen těžko představitelné, že by tohoto ideálu mohl dosáhnout jednotlivec,“ říká Naděžda Hlaváčková, organizátorka konference. Účastníci budou proto diskutovat i o možnostech propojování jednotlivých oborů na bázi výzkumných týmů, které by měly do budoucna přesahovat nejen jednotlivé segmenty v rámci dané disciplíny, ale i samotné oblasti vědění.
Konference, která se bude konat v prostoru Moving Station na Jižním Předměstí, se zúčastní rektor ZČU a fyzik Miroslav Holeček, historik a rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller, odborník na umělou inteligenci Jan Romportl, plzeňský biskup Tomáš Holub, matematik Karel Janeček, ekonom Martin Macháček, pedagog, filozof a publicista Zdeněk Pinc a filozof Libor Benda.

The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Renault Clio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka