Zprovoznění Modrého sloupu se může zdržet o čtyři roky
Tři až čtyři roky se může zdržet zprovoznění turistického hraničního přechodu Modrý sloup v nejchráněnějším území Národního parku Šumava, o jehož otevření usilují lidé na české i německé straně hranic už 15 let. Obce, turisté i správa parku jeho otevření podporují. Zprovoznění přechodu může protáhnout posuzování vlivu navržené trasy na životní prostředí.
Tři až čtyři roky se může zdržet zprovoznění turistického hraničního přechodu Modrý sloup v nejchráněnějším území Národního parku Šumava, o jehož otevření usilují lidé na české i německé straně hranic už 15 let. Obce, turisté i správa parku jeho otevření podporují. Zprovoznění přechodu může protáhnout posuzování vlivu navržené trasy na životní prostředí, řekl novinářům starosta Modravy Antonín Schubert.
Podle zákonů je ale třeba zahájit správní řízení, které posoudí konkrétní možnosti. Obec Modrava požádá Plzeňský kraj o řízení, jehož součástí je zpracování posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro navržené trasy. Pokud se kraj rozhodne pro takzvanou malou EIA, může být hotová do několika týdnů, nechá-li ale vypracovat velkou, může to trvat i tři až čtyři roky, uvedl starosta.
Otevření přechodu, který je jediný na několika desítkách kilometrů, se v minulosti správci parku bránili různými argumenty. Posledním byl zejména výskyt přísně chráněného tetřeva hlušce. Loni se přechod díky vládní výjimce na několik víkendů v omezeném režimu otevřel. Správa parku navrhla čtyři možné varianty řešení cest. Podle studie předního ornitologa ale všechny varianty ohrožovaly populaci hlušce. Správa parku, odborníci a obce nyní navrhli další tři varianty, které by měla právě posoudit EIA, řekl ředitel parku František Krejčí. Podle jejich výsledků by pak stát vydal konečné stanovisko.
Jeho německý kolega, ředitel národního parku Bavorský les Karl Sinner, i zástupci bavorských obcí po otevření Modrého sloupu stále silněji volají. I v Bavorsku žijí u hranic hlušci. Turisté přesto mohou do prostoru vstupovat od července do poloviny listopadu. "V minulých měsících jsme hodnotili údaje o hlušci v celém příhraničním pásu, naše studie ukázala, že pohyb turistů nemá žádný vliv na výskyt a populaci tetřeva," tvrdí Sinner.
Podobnou zkušenost do jisté míry potvrdil i Krejčí. Připustil, že na dalším místě Šumavy, na Poledníku, kde je obdobná populace hlušce jako na Modrém sloupu, na ptáky poměrně rušná turistika, cykloturistika ani zpracování dřeva vliv nemá. Populace hlušce na Šumavě nyní lehce vzrostla.
Sinner upozornil, že přechod by měl být otevřený v určitém pevném režimu, ale trvale a dlouhodobě. Jednorázové povolení na pět víkendů, jako bylo loni, není dobré. O přechod mělo totiž zájem velké množství lidí najednou. Pokud by byl otevřený trvale, nápor turistů by se rozmělnil. "Nárazové zatížení může být pro tetřeva horší než dlouhodobé otevření," argumentuje Sinner.
"Přes všechen respekt k přírodě musí být vytvořen most k setkávání obou národů," tvrdí starosta bavorského Neuschönnau Heinz Wolf. Lidé, kteří by k sobě mohli jinak přejít přes Modrý sloup po existující cestě, musejí nyní do sousední země zajíždět desítky kilometrů. Také Schubert, který za Modravu vede řadu let boj za otevření přechodu, se domnívá, že zavřený přechod stojí v cestě nejen turistům, ale i oběma národům. Jako největší problém oblasti chápe uzavřený přechod i předseda Klubu českých turistů Jan Stránský.
O otevření přechodu se zasazuje Plzeňský kraj, který nechal v roce 2000 vypracovat i studie, které by určily, za jakých ekologických podmínek by se mohl přechod otevřít. "Bylo vytvořeno sedm variant, ty jsme předložili parku, ale nikdy o nich nebylo jednáno," řekla krajská radní Olga Kalčíková. O žádosti Modravy na zahájení správního řízení bude podle ní rozhodovat krajský úřad, odbor životního prostředí, nikoliv politici.
Podle zákonů je ale třeba zahájit správní řízení, které posoudí konkrétní možnosti. Obec Modrava požádá Plzeňský kraj o řízení, jehož součástí je zpracování posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro navržené trasy. Pokud se kraj rozhodne pro takzvanou malou EIA, může být hotová do několika týdnů, nechá-li ale vypracovat velkou, může to trvat i tři až čtyři roky, uvedl starosta.
Otevření přechodu, který je jediný na několika desítkách kilometrů, se v minulosti správci parku bránili různými argumenty. Posledním byl zejména výskyt přísně chráněného tetřeva hlušce. Loni se přechod díky vládní výjimce na několik víkendů v omezeném režimu otevřel. Správa parku navrhla čtyři možné varianty řešení cest. Podle studie předního ornitologa ale všechny varianty ohrožovaly populaci hlušce. Správa parku, odborníci a obce nyní navrhli další tři varianty, které by měla právě posoudit EIA, řekl ředitel parku František Krejčí. Podle jejich výsledků by pak stát vydal konečné stanovisko.
Jeho německý kolega, ředitel národního parku Bavorský les Karl Sinner, i zástupci bavorských obcí po otevření Modrého sloupu stále silněji volají. I v Bavorsku žijí u hranic hlušci. Turisté přesto mohou do prostoru vstupovat od července do poloviny listopadu. "V minulých měsících jsme hodnotili údaje o hlušci v celém příhraničním pásu, naše studie ukázala, že pohyb turistů nemá žádný vliv na výskyt a populaci tetřeva," tvrdí Sinner.
Podobnou zkušenost do jisté míry potvrdil i Krejčí. Připustil, že na dalším místě Šumavy, na Poledníku, kde je obdobná populace hlušce jako na Modrém sloupu, na ptáky poměrně rušná turistika, cykloturistika ani zpracování dřeva vliv nemá. Populace hlušce na Šumavě nyní lehce vzrostla.
Sinner upozornil, že přechod by měl být otevřený v určitém pevném režimu, ale trvale a dlouhodobě. Jednorázové povolení na pět víkendů, jako bylo loni, není dobré. O přechod mělo totiž zájem velké množství lidí najednou. Pokud by byl otevřený trvale, nápor turistů by se rozmělnil. "Nárazové zatížení může být pro tetřeva horší než dlouhodobé otevření," argumentuje Sinner.
"Přes všechen respekt k přírodě musí být vytvořen most k setkávání obou národů," tvrdí starosta bavorského Neuschönnau Heinz Wolf. Lidé, kteří by k sobě mohli jinak přejít přes Modrý sloup po existující cestě, musejí nyní do sousední země zajíždět desítky kilometrů. Také Schubert, který za Modravu vede řadu let boj za otevření přechodu, se domnívá, že zavřený přechod stojí v cestě nejen turistům, ale i oběma národům. Jako největší problém oblasti chápe uzavřený přechod i předseda Klubu českých turistů Jan Stránský.
O otevření přechodu se zasazuje Plzeňský kraj, který nechal v roce 2000 vypracovat i studie, které by určily, za jakých ekologických podmínek by se mohl přechod otevřít. "Bylo vytvořeno sedm variant, ty jsme předložili parku, ale nikdy o nich nebylo jednáno," řekla krajská radní Olga Kalčíková. O žádosti Modravy na zahájení správního řízení bude podle ní rozhodovat krajský úřad, odbor životního prostředí, nikoliv politici.
Partner zpravodajství
TOYOTA Dolák s.r.o.
www.toyotadolak.cz
Jediný autorizovaný prodejce a servis vozů Toyota v Jihočeském a Plzeňském kraji