Víte o tom, že patronem všech slepců je právě svatá Lucie. Je to dáno tím, že je nositelkou světla. Svatá Lucie se narodila v Syrakusách na Sicílii kolem roku 286. Jako mladá dívka se zaslíbila tajně Bohu, ale její matka jí přislíbila mladíkovi z pohanské rodiny. Dívka jej odmítla, své věno rozdala potřebným. Mladík udal Lucii úřadům, které křesťany tvrdě trestaly. Římský místodržící nechal Lucii tvrdě mučit a setnout mečem. Stalo se tak 13. prosince 304. Od té doby si křesťanský svět připomíná její památku. V Čechách se do dvacátých let minulého století oslavy svaté Lucie udržovaly pochůzkami žen, které se oblékly do bílé masky a bílého roucha. V ruce měly husí peroutku. Symbolizovaly čistotu. V dobách dřívějších patřil svátek sv. Lucie především přadlenám, švadlenám, pradlenám, ale i dračkám peří.Tento den musely odpočívat a nenamáhat své oči u práce. Dokonce mnohde chodily sousedky převlečené za bílou postavu – Lucku a kontrolovaly, zda se svátek dodržuje. Pokud ne, rozfoukaly peří po celé místnosti, nebo zpřetrhaly nitě. Přástky se na vesnicích započaly koncem prací na polích a držely se i v době Adventu. Na Šumavě bylo zvykem scházet se každý týden u jiného hospodáře, který tzv. „dal světlo“ , když se všichni vystřídali začalo se zase u prvního. Ve Východních Čechách byla tradice se scházet na přástky u mladých manželů, nebo vdovy, aby smutno nebylo a „na světlo“ se skládali všichni přítomní. Druhý, nebo třetí týden o masopustu se slavila přástevnická slavnost, tam byla zvolena nejpilnější přástevnice a ta se stala královnou dlouhé noci, jako odměnu dostala vrkoč z kynutého těsta zdobený sušenými švestkami. O svaté Lucii se do misky s hlínou měla zasít pšenice, která měla do deseti dní vzejít. Z hustoty a stavu mladého obilí se usuzovala příští úroda. Po svaté Lucii se měl dům vybílit, povléknout čisté povlečení a prostřít bílý ubrus a tak mělo již vydržet do doby vánoční. Vše v dobách starých mělo své opodstatnění a jak vidno i při těžké práci, každodenním shonu kolem hospodářských zvířat a tvrdé práci kolem chalupy si lidé uměli sednout a popovídat si. Jedno je jisté a to, že do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den. Ale okolo svátku svaté Lucie se čas západu slunce zastaví a poté začíná slunce zapadat později – čímž se naplňuje, že Svatá Lucie noci upije….. Východ slunce je ale nadále den ode dne později, takže platí i druhá polovina rčení ….. ale dne nepřidá. Slunovrat dle juliánského kalendáře kdysi spadal právě do období 13. prosince. Po nastolení gregoriánského kalendáře se čas slunovratu posunul V současné době svátek svaté Lucie se slaví ve skandinávských zemích. Tradice se zde vyvinula v hezké zvyky. Děti zde chodí v bílém oblečení, na hlavě s věncem z malých svíčiček. Ženy zde nosí stříbrné řetízky s vyobrazením svaté Lucie a peče se zde i tradiční pečivo, určené právě k tomuto svátku. Severské země tím oslavují návrat světla.
Krásný adventní čas všem lidem dobré vůle a myšlení přeje
Hanka Štollová
Foto: Lucie obcházely Kladruby
The post DEN SVATÉ LUCIE appeared first on Martina Sihelská.
