Plzeňští archeologové odkryli v prostoru první etapy III. železničního koridoru Plzeň-Stříbro v Bděněvsi téměř 7000 let starý neolitický sídlištní objekt. Nyní je čeká zpracování plánu pravěkých sídlišť, fotodokumentace nálezů a chronologické zařazení. Na trase předpokládají další nálezy, tentokrát ze středověku a novověku.
"Nyní se přesouváme do laboratoří k počítačům a mikroskopům, abychom z drobných střípků a útržků informací poskládali složitou mozaiku života minulých společenství," řekl archeolog Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Michal Tetour.
Na zpracování se podílejí archeozoologové, kteří hledají stopy kosterních pozůstatků domácích a lovených zvířat. Součástí početného týmu jsou specialisté na pazourkové nástroje, sklářskou výrobu a zpracování kovů a archeobotanici.
Přímo v Bděněvsi objevili sídlištní vrstvy z dob až 550 let před naším letopočtem. Směrem k obci Plešnice zachytili další výraznou koncentraci keramických fragmentů, významných náznaků existence pravěkého sídliště.
Neolitický sídlištní objekt u Vochova přiřadili výzkumníci ke kultuře s vypíchanou keramikou z let 4900 až 4700 před naším letopočtem. "Od archeobotanického rozboru očekáváme informace o skladbě tehdejší vegetace nebo o složení jídelníčku pravěkých obyvatel," uvedla Kateřina Mašatová ze ZIP. Součástí prací bude datování objektu metodou rozpadu izotopu uhlíku. Na okraji Bdeněvesi u budované trati byl už v roce 1995 ve výkopu zachycen pozdně halštatský objekt z let 550 až 350 před naším letopočtem a sídlištní vrstva ze stejného období. Archeologové tak předpokládali možnost výskytu dalších cenností.
