Utkání bylo pravým derby. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou, maximální bojovnost, výborné obrany a napětí, které by se dalo krájet.
Samotný zápas začal velice vyrovnaně a do 8 minuty první čtvrtiny byl stav neustále vyrovnaný. Poté si však Domažličtí hráči vybudovali mírný náskok, který neustále udržovali až do 4 minuty druhé čtvrtiny, kdy trojkou Jana Pízi a Karla Švece domácí s Jiskoru srovnali krok. Proto také na ukazateli skóre svítil v poločase vyrovnaný stav 31:31.
Po změně stran Domažličtí zaveleli k náporu. Během prvních 3 minut si vybudovali vedení 7 bodů. Dalo by se říci, že toto hrací období by se dalo nazvat Pretlův čas poněvadž to byl právě on kdo vstřelil důležitých 7 bodů. Zbytek čtvrtiny již Domažlice náskok udržovali a s Lokomotivou to již vypadalo zle. Jenže do posledního hracího období Plzeňané vystupňovali obranu, donutili soupeře k chybám a naprosto dominovali v jak obraných tak i útočných doskocích a bod po bodu dotahovali soupeře, což vyvrcholilo 20 sekund před koncem utkání kdy za stavu 61:63 šel domácí, výborně hrající Jan Píza na 2 trestné hody. Proměnil však jen jeden a následně po taktickém faulu se Zdeněk ani jednou z čáry trestného hodu nemílil a skóre bylo 62:65. Vzhledem k tomu, že poslední střela Ondry Chromce se již neujala utkání tímto rozdílem již skončilo.