„Z Plzně lze například do Bad Füssingu dojet autem za dvě a půl hodiny. Několik cestovních kanceláří v Jihočeském a Plzeňském kraji už do těchto lázní začalo organizovat autobusové zájezdy. Česká klientela zde zatím většinou tráví jeden den. Pracovníci našich informačních center v Plzni a Českých Budějovicích ale zaznamenávají poptávku i po několikadenních pobytech. Stále více lidí se zajímá o ubytovací možnosti v lázních a okolí,“ vysvětluje Simona Fink z turistického centra v Regenu, která u nás bavorské lázně zastupuje.
České lázně v současné době čelí dopadům nové vyhlášky, která zpřísňuje podmínky pro poskytování lázeňské péče. Dostat se do lázní takzvaně na křížek je teď složitější. Podobný proces už mají v Německu za sebou. Po zdravotní reformě v roce 1996 se prudce snížilo procento klientů, kteří přijížděli na křížek a postupně je nahradili samoplátci. Například lázním Wohlfül-Therme v Bad Griesbachu na bavorsko-česko-rakouském pomezí poklesl počet pacientů, kterým pobyt hradily pojišťovny z 65 procent na pouhá tři procenta. „Museli jsme se začít orientovat na klientelu ochotnou vydat peníze za své zdraví. Lidé pochopili, že tato investice se jim vyplatí. Myslím, že minimálně tolik peněz, kolik člověk investuje do svého auta, by měl dát i do svého těla,“ říká ředitel lázní Dieter Lustinger.
Jeho slova potvrzuje i Peter Krieg, šéf lázní Johannesbad v Bad Füssingu, největších termálních lázní v Německu. Průměrná doba pobytu v obou místech klesla od roku 1996 z 15 dnů na necelých šest. Péče je ale intenzivnější. Kromě lázeňských procedur a wellness je pamatováno i na kulturní a sportovní vyžití. „V Bad Füssingu, městečku s osmi tisíci obyvateli, probíhá kolem 2 200 kulturních akcí za rok. Financuje je místní správa turistického ruchu. Vstupné na většinu z nich mají lázeňští hosté zdarma,“ dodává Peter Krieg. V Bad Griesbachu je prozměnu velkým lákadlem největší golfové hřiště ve střední Evropě hned vedle lázeňského resortu.
