Vesměs se jednalo o samice, které si obhlížely na komínech či chladicích věžích umístěné budky a zároveň čekaly na přílet svých partnerů. Období sokolích milostných hrátek tak začíná. Zda ve finále jednotlivé páry vyvedou mladé, ovšem ukáže teprve čas. Poměrně velkou šanci na úspěšné zahnízdění má přitom sokolí pár v Elektrárně Tisová na Sokolovsku.
„Tamní pár se v areálu elektrárny zdržuje celoročně, přičemž využívá místní hojné potravní nabídky holubů, létat loví také na nedalekou skládku. Zdá se, že si potravu zřejmě občas zpestří i nad řekou prolétávajícími kormorány. Pracovníci elektrárny totiž našli již dva pozůstatky kormoránů přímo v areálu. Bylo by vynikající prokázat, že šlo o kořist sokolů. V dostupné literatuře jsem nikde kormorána na jídelníčku sokolů nenašel, a to i přesto, že nejmenší jedinci spadají do váhové kategorie vhodné k ulovení,“ říká Václav Beran, ornitolog a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. Místní pár zde podle něj hnízdil poprvé v roce 2015. „A jak se zdá, k výměně partnerů nedošlo. Samec je bez kroužků, ale samice je značena odečítacími kroužky. Bohužel se odečet stále nepodařil, takže její původ nám zůstává zatím utajen.“
Elektrárenské lokality Skupiny ČEZ objíždí Václav Beran poměrně pravidelně. Zvláště teď, kdy už nastává čas sokolího hnízdění. V severních Čechách podle něj seděla například samice sokola na žebříku chladicí věže v Elektrárně Ledvice. Šlo o první pozorování v této lokalitě. V Teplárně Trmice na Ústecku už na ochozu komína také několikrát pozoroval samici. „Samce jsem viděl pouze prolétat kolem teplárny, společně jsem je ještě nezastihl. V Prunéřově a Tušimicích hnízdí sokoli několik let, místní páry jsou již sehrané a jsou v plném toku. Je možné, že už dokonce začali snášet vejce,“ konstatoval ornitolog. Sokolí pár sedící na ochozu komína s budkou zahlédl zatím jednou také v Elektrárně Počerady.
Rovněž středočeská Elektrárna Mělník má již „svůj“ sokolí pár. Opeřeným dravcům se zalíbila sokolí budka na ochozu ve výšce 173 metry a pravděpodobně se v ní už i usadili. O „mělnickou“ samici přitom projevili zájem hned dva samci a jak to tak vypadá, dáma si svého kavalíra už vybrala. Společně s jedním samcem tak vyháněla toho druhého a podle ornitologa se již s vybraným druhem oddává milostným hrátkám.
Díky systematické ochraně na přirozených skalních hnízdištích a také díky velkému pochopení a příkladné spolupráci ze strany vedení různých podniků s výškovými budovami jako jsou chladicí věže a komíny, se sokol stěhovavý opět vrací do přírody. Jeho populace u nás stále pomalu narůstá, ale ještě není tak silná, jako ve 40. letech minulého století. V roce 2015 evidovali ornitologové celkem 82 páry. „Na stavbách jich nejvíce hnízdí právě v lokalitách jednotlivých elektráren ČEZ, jejichž vedení nám vždy ochotně vyšla vstříc a instalaci sokolích budek podpořila i finančně. Vloni jsme navíc na instalaci budek a monitoring sokola stěhovavého získali také grant od Nadace ČEZ ve výši 200 000 korun,“ kvitoval ornitolog účinnou pomoc energetiků.
Sokolí budky jsou v rámci Skupiny ČEZ nainstalovány několik let v elektrárnách Tušimice, Počerady, Prunéřov a Tisová. Nově také v elektrárnách Ledvice, Mělník, Poříčí, Dětmarovice, v Teplárně Trmice a Jaderné elektrárně Dukovany. Dále se uvažuje o Jaderné elektrárně Temelín. Od roku 2011, kdy byla na ochozu chladicí věže Elektrárny Tušimice umístěna vůbec první hliníková sokolí budka v České republice, se na elektrárenských komínech či chladicích věžích Skupiny ČEZ podařilo sokolům odchovat 33 mláďat.
