Galerie Ladislava Sutnara v Plzni představuje do 16. listopadu Pomalé obrazy malíře a pedagoga Aleše Ogouna za posledních deset let. Médium malby je pro něj nástrojem komunikace. Pracuje způsobem, že přes sebe vrství čitelné fragmenty skutečnosti – ruce, ústa, ptáky – a poskládá je podle subjektivního vzorce, ze kterého vznikne vrchní rastr obrazu, zpod kterého vystupuje další kódovaný obsah, ke kterému by nás reálné prvky měly přiblížit. Pro vytvoření didaktického ornamentu využívá princip opakování.
Aleš Ogoun žije a pracuje v Praze, kde se 3. ledna 1954 narodil. Vystudoval gymnázium, Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a r. 1982 Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Jana Smetany. Od té doby se soustavně věnuje malířské tvorbě.V r. 1986 zakládal tzv. Aktiv mladých výtvarníků a Galerii mladých, na jejímž vedení se podílel. V těchto letech dělal i grafika samizdatu Lidové noviny. Od roku 1982 samostatně vystavuje, uspořádal několik happeningů, realizací v architektuře a benefičních aukcí, zúčastnil se kolem 50 společných výstav, ilustruje v novinách a časopisech. Je zastoupen ve Sbírkách NG Praha, Ministerstva kultury ČR, ČFVU, Městské galerie Litomyšl, Trutnov a dalších veřejných a soukromých sbírkách. 1991-96 byl členem Nového sdružení výtvarných umělců, 2002- 2013 byl členem S.V.U. Mánes, nyní Volné sdružení M. Od osmdesátých let také působil jako člen a skladatel alternativních hudebních formací (Almamoderátor, Hogo Fogo, Výrobní krása, Krásné nové stroje a Hugo fogo colour orchestra).
Od r. 1993 do roku 2013 vedl s dvěma pauzami Ateliér kresby a malby na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice, působící v Litomyšli. V letech 2000-2009 pedagogicky působil také na výtvarné katedře PdF univerzity Hradec Králové. 2010-2011vedoucí oddělení Umění a řemesla na Vysoké škole ARCHIP v Praze.
