V pondělí ráno krátce před devátou hodinou se zastavil život na jedné z hlavních plzeňských křižovatek. Nadšení a překvapení řidiči přihlíželi slavnostnímu pochodu hokejových indiánů, kteří se spontánně rozhodli přesunout své oslavy do domovského stánku svých fotbalových kamarádů. Viktoria nabídla novopečeným mistrům útočiště v tiskovém středisku, nechyběl ani narychlo naražený sud piva. Hokejisté se však více než o orosené půllitry zajímali o viktoriány, kteří se postupně sjížděli k dopolednímu tréninku. „Viktorkaaaaa – Plzeeeeeň. Červená – modrááá,“ prokazoval více než dvacetihlavý hokejový hlouček znalost základních fotbalových pokřiků a srdečně se vítal s každým příchozím.
Nejvíce měli hokejisté spadeno na kapitána Pavla Horvátha, který se však zdržel na dálnici a dorazil až kolem půl desáté. V té době již indiáni v čele s Markem Mazancem, Martinem Strakou a Janem Kovářem rozjeli před hlavní tribunou nefalšované fotbalové bago a dokazovali, že fotbalový míč jim určitě není cizí. Auto viktoriánského kapitána schytalo při příjezdu spršku šampaňského i piva, následovaly dlouhé gratulace z obou stran. Pavel Horváth přál indiánům k historickému úspěchu, ti mu hromadně gratulovali k dnešním osmatřicátým narozeninám. „Kluci mi dali ten nejlepší možný dárek. Strašně jsem jim titul přál – a mají ho zcela zaslouženě. A příběh Martina Straky? To je snad na filmové zpracování,“ usmíval se leader fotbalistů, který hokejisty provedl šatnou až k samotnému trávníku.
Na hřišti Doosan Areny proběhlo nejen společné focení u mistrovského poháru, především však spontánní fotbalový trénink novopečených hokejových mistrů. „Obrovská gratulace a klobouk dolů. Držel jsem palce, co jen to šlo,“ připojil se s gratulací také trenér viktoriánů Pavel Vrba, který však postupně nahnal svoje ovečky do kabiny na přípravu k dopolednímu tréninku. Dočasnou výjimku dostali jen Matúš Kozáčik, který čelil indiánským penaltám a Pavel Horváth, který fungoval v roli hrajícího trenéra. Krátce po desáté se však hokejová výprava zvedla k odchodu a za veselého loučení a zpěvu chorálů zamířila opět do centra Plzně. A život na plzeňské křižovatce se znovu zastavil…
