U příležitosti 100. výročí jeho narození ji vytvořil na zakázku města Plzně malíř, grafik, autor plastik a objektů Viktor Karlík. Projekt nazvaný Cesta Jana Hanče tvoří sedm kovových reliéfů, každý o hmotnosti zhruba 60 kilogramů, na nichž jsou umístěny citáty z Hančovy sbírky veršů a próz Události. Reliéfy budou slavnostně odhaleny v pondělí 30. května v 18 hodin, nacházejí se v Křižíkových sadech u objektu Masných krámů.
„Město Plzeň tímto vzdává poctu významnému umělci. Věřím, že jemu věnovaná ‚cesta‘ zaujme. Reliéfy jsou umístěny do dlažby stejně, jako bývají umístěny litinové poklopy. Tato forma symbolizuje to, že dílo plzeňského rodáka bylo dlouho opomíjeno,“ řekl první náměstek primátora Martin Baxa, který vytvoření pocty Janu Hančovi inicioval spolu s náměstkem Petrem Náhlíkem.
Podle Petra Náhlíka se s Hančovou literární tvorbou mohla veřejnost plně seznámit před rokem 1989 v podstatě pouze v samizdatu. „Hančovy verše a prózy o městské atmosféře a o lidském osudu z knihy Události dodnes kromě jiného vyvolávají debatu o vlastním poslání literatury a její úloze ve společnosti,“ uvedl Petr Náhlík.
„Městský-plzeňský chodec tyto litinové desky v prvém plánu nebude vnímat jako něco ‚jiného‘. O citáty z Hančových Událostí, umístěné na jednotlivých deskách, ‚zakopne‘ teprve při pozornějším pohledu na zem. Každý, kdo zná nejen básníkovu poetiku, ale i životní osud, ví, že takový způsob-forma není náhodná. Jan Hanč patřil k těm, jejichž mimořádné dílo bylo po léta doslova zašlapáváno. Zároveň řešení takového ‚pomníku‘ souvisí s myšlenkou, že velké věci často leží na chodníku, nepovšimnuty v naší těsné blízkosti,“ řekl o Cestě Jana Hanče její autor Viktor Karlík, výtvarník generace osmdesátých let, spjatý s časopisem Revolver Revue, jehož práce byly představeny na retrospektivní výstavě v Západočeské galerii v Plzni v roce 2012.
Jan Hanč se narodil 30. května 1916 v Plachého ulici číslo v Plzni a zemřel 19. července 1963, byl básníkem, prozaikem a překladatelem. Aktivně se věnoval lehké atletice, působil i j jako trenér dorostu. Během války navázal kontakt s výtvarníky a literáty ze Skupiny 42, po roce 1945 publikoval v časopisech a ve výstavních katalozích. Po rozpadu Skupiny 42 v roce 1948 přišel Jan Hanč spolu se stovkami jiných spisovatelů o publikační možnosti, psát ale nepřestal a v ústraní pracoval na krátkých prózách a vzpomínkových nebo aforistických zápiscích.
Slavnostního odhalení projektu Cesta Jana Hanče, jehož realizaci měla na starost Správa veřejného statku města Plzně, se zúčastní autor reliéfů i zástupci města a také odborné veřejnosti.
