Do chvíle, než přijal úkol vytvořit scénický návrh pro novou inscenaci muzikálového souboru, věnoval se známý plzeňský výtvarník Michal Světlík divadlu spíše ´platonicky´. Již řadu let vytváří programy pro operu a muzikál, v reprezentativním výběru jeho návrhy představila v červnu loňského roku výstava ve foyer Velkého divadla, kde vystavoval společně se svým otcem, jubilujícím Zdeňkem Světlíkem.
Předpokládám, že např. tvorba výstavních expozic, kterým se věnujete i v zahraničí, je pro práci v divadle docela dobrou průpravou. Co ze své různorodé výtvarné praxe jste při řešení scény nejvíce zúročil?
Je pravda, že tvorba veletržní expozice a divadelní scény vyžaduje schopnost určité prostorové orientace, ale prostor divadelního jeviště je naprosto specifický. Pohled na scénu okem diváka je pouze z určitých úhlů, proto je nutné pracovat i s hloubkou jeviště a jeho perspektivou. Nemám zdaleka tolik praxe pod divadelní střechou jako na evropských scénách veletržních expozic, ale díky trpělivému a zkušenému dohledu pana Romana Meluzína naše společné dílo pomalu dostává jasné obrysy a muzikální náboj.
Zaskočila vás v divadle nějaká nečekaná okolnost?
Jen díky vstřícnému a velmi kolegiálnímu chování celého realizačního týmu, který muzikál Footloose připravuje, mi zatím nic nestálo v cestě natolik, abych byl nucen změnit svůj výtvarný záměr. Uvidíme při technických zkouškách, jestli záměr pohyblivých sloupů v kombinaci s projekcí vytvoří tu požadovanou atmosféru. Je potřeba udržet dominanci scény a projekce v určitých mezích, aby nezasahovala do tanečního a pěveckého pojetí celého představení. Doufám, že se to ve výsledku správně prolne a přinese divákovi ucelený zážitek.
Footloose je o lásce, tanci a rokenrolu, především však o nespoutanosti a revoltě mládí. Jak podpoří hlavní téma muzikálu vaše scéna?
(týče se asi dynamiky, energie, která by měla ze scény vyzařovat – nevím…) Scéna je pouze jedním dílkem z pomyslného řetězu z celkového dojmu diváka, ale ne nepodstatným. Architektura je tvořena velmi jednoznačnou zkratkou. Sestava třech pohybujících se dvojic sloupů, představuje během představení různé prostory příběhu (bar, tělocvičnu, kostel apod.)
Podle toho v jaké poloze sloupy budou sestaveny, vytvoří i odraznou plochu pro přední projekci, která bude spíše výtvarným situačním doplňkem, než reálným ztvárněním prostoru.
Působivou by měla být i zadní projekce, která bude vhodně doplněna prostorovým a bodovým nasvětlením scény.
Vše ostatní je na správné energii tance, zpěvu a emoci celého pojetí představení. Vše se snažíme naznačit spíš zkratkou a nechat diváka domyslet a individuálně si dotvořit. Je to moje první zkušenost s divadelní scénou a musím ocenit nespoutanost a výtvarnou volnost, s jakou se zde dá pracovat. A i když se mi s blížící premiérou začíná špatně spát, jsem za tu příležitost velice vděčný. (21.6.2013 19:00 hod. Komorní divadlo) Více http://www.grafikasvetlik.eu
Michal Světlík
