Kmotrou knihy se stala Gabriela Straková, manželka Martina Straky, která spolu s náměstkem Ivo Grünerem symbolicky pokřtila knihu zazvoněním zvonečku.
Pro Plzeňský kraj knihu zpracoval a vydal Karel Foud. Na přípravě a návrhu projektu se podíleli: Ing. Arch. Miloslav Michalec, Ing. Alena Svobodová a Karel Foud. Publikace „Vesnická sídla Plzeňského kraje, okres Rokycany“ je druhou v řadě prací věnovaných venkovským lokalitám na území Plzeňského kraje. „První velice úspěšný díl mapoval obce okresu Plzeň-sever a také město Plzeň a byl do posledního výtisku rozebraný,“ říká náměstek Ivo Grüner, který se spolu s Gabrielou Strakovou ujal slavnostního křtu a knize popřál hodně čtenářů.
Jen sídel se zřízeným obecním úřadem je v kraji 501, samotných vesnic a samot je evidováno více než 1 500. Miloslav Michalec, vedoucí odboru regionálního rozvoje doplňuje další údaje o Rokycansku: „Rozlohou je okres Rokycany nejmenší ze všech okresů, nepočítáme-li Plzeň-město, a má tedy také nejméně obyvatel. Poprvé v historii vznikl politický okres v roce 1905, do té doby byl pouze okresem soudním. Za druhé světové války byl zrušen, opětovně obnoven v roce 1949. Tehdy k němu náležely některé obce na Příbramsku a obec Mokrouše. Naopak k němu nepatřila území obcí Smedčice, Liblín a Bujesily. V dnešní podobě existuje od reformy územní správy od roku 1960. Od 1. ledna letošního roku se rozloha zvětšila o katastrální území zaniklého vojenského újezdu Brdy. Území okresu leží v nadmořských výškách od 250 až do 830 mnm.“
Okres Rokycany má 68 obcí, kde sídlí obecní úřad. Řada vesnic je starobylého původu, s počátky, které musíme hledat v raném středověku. Stáří četných vsí umocňuje existence gotických kostelů nebo panských sídel. Dějiny poznání kvalit a stáří historického fondu se datují do počátku 20. století, v Pasportizaci sídel okresů v letech 1970 až 80 se můžeme dočíst částečně i o vesnicích okresu Rokycany.
„Představovaná kniha zahrnuje všechny obce okresu, i když nemá ambice vyčerpávajícím způsobem popisovat jednotlivé lokality z hlediska historie, urbanistické struktury a památkového fondu. Vedle prezentace stručného dějinného vývoje jsou popisy sídel obohaceny o charakteristiku jejich půdorysné a katastrální stopy,“ pokračuje Michalec a dodává: „Potřeba vytvořit katalog vesnických sídel plzeňského regionu, který by v určitém časovém horizontu alespoň rámcově zachytil dochovaný historický stavební lidový fond je o to větší, že se jedná o území dynamicky se rozvíjející, s velkým potenciálem především v oblasti cestovního ruchu. Čistá a udržovaná kulturní krajina, velké množství památek, lokalit s neopakovatelným koloritem nebo historií formovanou urbanistickou strukturou, to vše je Rokycansko, které s touto devizou vstoupilo do první čtvrtiny 21. století. Lze si jen přát, aby tomu bylo i nadále.“
Kniha bude pro čtenáře dostupná v knihovnách všech obcí okresu Rokycany.
