Výstava pod názvem POCTA Epfraimu Kischonovi a jeho knize Picassova sladká pomsta aneb výpravy do moderního umění, je skutečnou poctou nejen autorovi a jeho skvělé knize, ale zejména všem výtvarníkům, kteří se nezaprodali takovému modernímu umění, kde můžeme nadále obdivovat výtvarný kumšt, nekonečnou fantazii a uměleckou krásu.
Dovolte, abychom Vás pozvali na výstavu do ČIŽP, Klatovská 48, Plzeň. Výstava potrvá do 30.října 2013.
Tak jak Epfraim Kischon ve své knize Picassova sladká pomsta popisuje, to dnes a denně osobně zažíváme nejen v kulturní oblasti a jenž je skutečným odrazem neutěšeného stavu ve společnosti, kde se opěvuje zlořád, prázdnota ducha a intelektu glorifikující moc se ztrátou veškerých hodnot. Laciné experimenty povýšené na umělecká díla jsou nám podsouvána za hodnoty 20.a 21.století.
Epfaim Kischon ve své knize popisuje zvrácené hodnocení výtvarných kritiků na vernisážích výstav, které absolvoval po celém světě několik let a ze kterých vznikla tato kniha, ve které se ptá - Jak dlouho si ještě lidé nechají líbit monstrózní obelhávání a obcházet zdravý rozum ? Zdá se, že věčně. Umělců této generace je mi líto. Na dvoře blázince pořádají závody ve skoku o tyči - bez tyče, bez míry a bez naděje. Moderní umění uráží mou inteligenci. Odpověděl jsem na něj dvouhodinovým dokumentem pod názvem: "Vytáhni zásuvku, voda se vaří", který jsem natočil v duchu uměleckého odkazu Pabla Picassa, jenž zde říká: " Od té doby, co umění již není potravou těch nejlepších, může umělec použít svůj talent pro všechny proměny a nálady své fantazie. Všechny cesty jsou otevřené intelektuálnímu šarlatánství. Lid v umění nenachází ani útěchu, ani povznesení. Ale rafinovaní, bohatí, povaleči a ti, kdož si potrpí na efekt, v něm hledají zvláštnost, originalitu, přepjatost a pohoršlivost. Já jsem kritiky uspokojoval mnoha nesmysly, jichž jsem se dopustil. Obdivovali je tím víc, čím míň jim rozuměli. Sám se však nemůžu považovat za umělce ve velkém slova smyslu. Velcí malíři byli Tizian, Rembrandt a Goya. Já jsem jen klaun, co rozuměl své době a z hlouposti, smyslnosti a ješitnosti svých současníků jsem vytřískal, co se dalo."
Picasso rozpoznal duchovní chudobu této dnes tak snobské společnosti a obrazy namastil jako výsměch této společnosti. Nebyl klaun, jak o sobě tvrdil, byl sarkastický komentátor svého zmateného století a velký archivář lidské hlouposti. Ve své moudrosti říkal: " Proč nedopřát lidem ženu se dvěma nosy nebo dvě ženy s jedním nosem, když si to přejí ?" Možná, že to byla přece jen Picassova sladká pomsta cechu licoměrných kritiků, kdo by mu to mohl mít za zlé. Zemřel ve věku skoro sta let, zřejmě nad záchvatem smíchu nad touto snobskou společností, ze které si celý život utahoval.
Že krása moderního umění nemusí být mrtvá, vylhaná a prázdná, o tom se můžeme přesvědčit u výtvarníků, kteří se do této výstavy zapojili nejen z České republiky, ale i Španělska, Itálie, Bulharska, Německa a Švýcarska. I tentokrát se obejdeme bez prázdných slov kritiků a budeme se těšit z vlastních názorů a pocitů jednotlivých uměleckých děl, která jsou čitelná, inspirující, okouzlující a rádi bychom je měli všechny doma…
