Vznik materiálu, jehož řešitelem je katedra sociologie Západočeské univerzity v Plzni, inicioval magistrátní odbor sociálních služeb společně s Městským ústavem sociálních služeb v Plzni. Zjištění jsou alarmující - na území města výrazně narůstá nejen počet seniorů, ale i osob v takzvané sendvičové generaci. Jde o jedince ve věku 40 až 60 let, kteří se musí starat o svoje děti a současně o stárnoucí rodiče, navíc plní roli ekonomicky aktivního člověka. Studie konstatuje dále třeba i to, že populace města bude v nejbližších letech silně zatížena starostí o seniory.
„Mezi cílové skupiny studie patřili senioři, rodiny s malými dětmi, děti a mladiství, zdravotně postižení, osoby ohrožené vyloučením, cizinci a jedinci ze sendvičové generace, jejíž počínání má zásadní vliv na fungování sociálních služeb,“ přiblížila Eva Herinková, náměstkyně primátora pro oblast školství a sociálních věcí. Plošné dotazníkové šetření zkoumalo situaci 1200 domácností - základní vzorek činil 900 respondentů pokrývající kompletní vzorek populace obyvatel Plzně, dalších 300 ověřovacích dotazníků bylo směřovaných na konkrétní cílové skupiny
Studie konstatuje, že ve zkoumané populaci existuje minimálně (ale spíše více) 7,4 % domácností, jež využívají služeb spojených s organizacemi garantovanými Odborem sociálních služeb Magistrátu města Plzně a finančně podporovanými z rozpočtu města Plzně. V absolutních číslech to představuje skupinu více než 10 000 klientů. Domácnosti, které využívají sociálních služeb, jsou v naprosté většině (92,2 %) se službami spokojeny a považují je za nadstandardní. „To, že stávající klienti sítě sociálních služeb garantované naším odborem jsou s jejich úrovní spokojeni, je rozhodně potěšující, ale ještě to neznamená, že dochází k plné saturaci potřeb, které obyvatelé města mohou poptávat. Je třeba přihlédnout jak ke specifikům péče pro konkrétní cílové skupiny, tak k dostatečné kapacitě poptávaných služeb – počty potenciálních uživatelů služeb, zmíněné ve studii, jsou skutečně alarmující,“ doplnila vedoucí magistrátního odboru sociálních služeb Alena Hynková.
Výrazně zastoupenou skupinou jsou ve zkoumané plzeňské populaci senioři (36,4 % dotázaných, kteří pobírají nějaký typ důchodu). Vedle toho 4,9 % dotazovaných se stará o někoho se zdravotním postižením. Při přepočtu na absolutní čísla se jedná o nemalou skupinu domácností, které jsou zatíženy a vystaveny problémům emoční, fyzické, sociální či finanční povahy. A z výsledků vyplývá, že se jedná o skupinu, jež v nejvyšší míře využívá i počítá s pomocí institucionální povahy. Velmi rizikovou skupinou jsou pak osoby, které se už nyní nacházejí pod hranicí chudoby, dle výsledků studie je jich v Plzni více než 7,5 procenta. Poslední kategorií, která výrazně narůstá, je takzvaná sendvičová generace, její podíl bude dle prognózy kolísat mezi 1/5 a 1/4 populace.
Studie konstatuje, že populace města je a bude silně zatížena starostí o seniory, přičemž 53,7 % domácnostem z vnějšku nikdo nijak nepomáhá a celých 20,1 % domácností ze základního vzorku si nespoří a ani jim nikdo nepomáhá. Jedna desetina všech dotázaných zmiňuje aktuální potřebu pomoci. Z 900 dotázaných celých 22,8 % očekává v následujících dvou letech nějaký problém. Z těchto 22,8 % největší část dotázaných očekává problémy spojené se zdravím (78,7 %). Druhou nejčastěji uváděnou obavou je problém spojený s bydlením (15,7 %). Z celkového počtu respondentů celých 16,3 % předpokládá, že využije služeb garantovaných magistrátním odborem sociálních služeb při zvládání svých problémů. „Porovnáme-li tato data s faktem, že v současnosti využívá nějakou námi garantovanou službu 7,4 % dotázaných (myšleno službu zajišťovanou některou z neziskových organizací, Městským ústavem sociálních služeb nebo odborem sociálních služeb), pak během dvou let je očekávaná potřeba participace města na zvládání problémů populace více jak dvojnásobná. V přepočtu na absolutní čísla se jedná o 19 600 obyvatel, kteří pod tíhou problémů budou v dohledné době poptávat některou ze sítě služeb,“ přiblížila Alena Hynková.
Rezortní náměstkyně Eva Herinková k tomu dodává: „Ze zjištění dále vyplývá, že 25 % domácností v Plzni není schopno generovat prostředky, které by jim umožnily ‚standardní‘ způsob života, tj. nejen zajišťování nezbytného minima, ale vytváření nějaké rezervy.“ Řada domácností pak generuje přebytek maximálně v řádu stokorun, takže hranice ohrožených domácností či těch, které jsou na hraně ohrožení finanční nouzí při zajišťování chodu samotných domácností (bez předpokladu náhlého kolapsu jakékoli socio-ekonomické povahy), je mnohem vyšší.
Zjištěná fakta naznačují, že není možné udržovat pouze dosavadní formát služeb, bude narůstat kombinace svépomoci a institucionální pomoci. „Aby tato hybridní forma řešení komplikovaných sociálních jevů byla dostupná co nejširší populaci, je nutné naplnit dvě podmínky. Finanční dostupnost – to pak předpokládá zajištění adekvátní výpomoci ze strany města, a odpovídající kapacitu odboru sociálních služeb, které budou flexibilně reagovat na demografii a narůstající potřeby populace,“ shrnuli autoři studie Jan Váně a František Kalvas. Podle nich skupina potenciálních potřebných představuje do budoucna, tedy v horizontu dvou až pěti let velký problém. Jestliže zkoumané indikátory (zdraví seniorů, finanční možnosti domácností, formy a možnosti pomoci domácnostem, přetížená sendvičová generace aj.) naznačují zvýšení objemu institucionální pomoci domácnostem alespoň po určité časové období, které by domácnostem ulevilo, pak je otázkou, zda dosavadní kapacity odlehčovacích služeb, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem této potřebě odpovídají.
Celá studie, která je svým zacílením na zmapování situace a predikci vývoje služeb zcela unikátní, je dostupná na adrese: http://socialnisluzby.plzen.eu/oblasti-sluzeb/oblasti-sluzeb.aspx.
