To vše v rámci nového projektu Kytky pro chmel. Jde o návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství známým z dob našich babiček a dědečků.
Luční květiny vykvetly letos přímo na několika chmelnicích na Žatecku. „Vysázeli jsme je tam proto, aby pomohly vyživovat pole, zadržovaly v půdě vláhu a zabránily její erozi. Podobně to kdysi dělali právě naši předci. My jsme se jejich zkušenostmi inspirovali, abychom pomohli českému chmelu čelit výkyvům počasí a změně klimatu. A jako poděkování za tuhle inspiraci jsme předali babičkám a dědečkům v domovech pro seniory kytky a také chmelové rostliny. Věříme, že oživí místa, kde žijí, a péče o kytičky jim udělá radost,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.
Celkem dvě stě květináčů s rostlinami heřmánku, chmele a vikve seté, které vyrostly na chmelnicích skupiny Arix Czech Hop, převzali senioři z Domova Čtyřlístek v Plzni a v Penzionu pro seniory v Klatovech. Zástupci Prazdroje jim je předali prostřednictvím neziskové organizace ADRA, která má péči o seniory jako jeden ze svých dlouhodobých programů.
„Mnoho ze seniorů mělo své vlastní zahrádky, pečovali o zeleň, nebo ve svých bytech na oknech či parapetech pěstovali okrasné květiny. My jim nyní vracíme tyto vzpomínky a to je pro ně pozitivní. Zároveň jim dáváme možnost se o kytičky starat a taková smysluplná aktivita je pro ně přínosná, zpestřuje jim jejich denní program,“ říká Nikola Novák, vedoucí dobrovolnického centra obecně prospěšné společnosti ADRA.
Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí mezi chmel různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. Jde o nejrozsáhlejší projekt regenerativního zemědělství při pěstování chmele v Česku. Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat dosavadní konvenční způsoby zemědělství. Cílem projektu, na kterém spolupracují Prazdroj, Arix Czech Hop a Česká zemědělská univerzita, je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva.
