Ten se uskutečnil v Poslanecké sněmovně pod záštitou místopředsedy rozpočtového výboru a člena podvýboru pro dopravu Miloše Nového.
„Vysokorychlostní tratě jsou moderním způsobem dopravy, který bychom měli s ohledem na hospodářskou prosperitu a konkurenceschopnost české ekonomiky ve třetím tisíciletí intenzivně rozvíjet. Pokud má být Česká republika křižovatkou Evropy, jak o tom hovoří premiér Petr Fiala, musí tato křižovatka být propojena vysokorychlostními tratěmi do všech světových stran. Kromě severu, jihu a východu je nezbytná i existence spojení na západ,“ uvedl během kulatého stolu Miloš Nový.
Současné plány na výstavbu VRT v ČR počítají se směrem na sever (Praha – Ústí nad Labem – Drážďany/Most), východ (Praha – Pardubice/Hradec Králové – Wroclav) a jihovýchod (Praha – Brno – Olomouc – Ostrava). Během jednání představil Jan Eisenreich návrh na vytvoření VRT ve směru Varšava – Praha – Plzeň – Stuttgart s následným napojením až na Paříž. Martin Leška ve svém příspěvku na konkrétních historických příkladech ukázal, že města, která byla v minulosti opomenuta při budování železnic, ztratila svůj hospodářský význam, přičemž tato skutečnost se negativně podepsala na jejich rozvoji i rozvoji blízkého regionu.
„Spojení sever – jih, jak jej v tuto dobu připravuje Správa železnic je jistě důležité. Spojení Berlína, Prahy a Vídně konečně napraví zanedbání výstavby VRT předchozími vládami. Výsledkem jejich nečinnosti je skutečnost, že z Vídně do Berlína se dnes nejezdí logicky přes Prahu, ale přes bavorský Mnichov. Česká republika je tak obejita. V této souvislosti musím poděkovat panu ministrovi Martinovi Kupkovi za to, že potřebné budování VRT svojí nezměrnou aktivitou rozhýbal. Spojení na západ, který je hospodářským centrem Evropské unie, zůstává bohužel v nejbližších plánech zatím opomenuto. Považuji za náš úkol i pořádáním kulatého stolu přispět ke zdárnému vyřešení této otázky,“ řekl Nový.
