Ačkoliv se jednalo o nádherný koncert, který byl uspořádán ku příležitosti předání prestižní ceny Plzeňský Orfeus 2010, povědomí veřejnosti o jeho konání nebylo velké. Přesto se ale sál působivého Domu hudby v Plzni postupně z velké části zaplnil.
Cena „Plzeňský Orfeus“ je udělována od roku 2005 každoročně Nadací 700 let města Plzně za mimořádné úspěchy a reprezentaci města v oblasti vážné hudby. Až do loňského roku se o ni dělilo vždy několik studentů středních či vysokých škol či žáků Základních uměleckých škol. V roce 2010 se však stala zcela výjimečnou postavou tohoto prestižního ocenění jediná osoba - Mgr. Anastázie Šourová v oblasti sbormistrovství.
Koncert zahájila teprve patnáctiletá, talentovaná klavíristka Michaela Augustinová, která získala od nadace zvláštní ocenění. S naprostou lehkostí a bez jediného zaváhání rozezněla klavír skladbami Beethovena, Chopina a Smetany a přítomné publikum svým uměním zcela omráčila.
Po krátké přestávce předstoupila před publikum se smíšeným pěveckým sborem Canticorum jedna z nejuznávanějších mladých sbormistryň současné sborové scény, Anastázie Šourová. Svůj koncert, uspořádaný na oslavu získané ceny Plzeňský Orfeus, zahájilo Canticorum Moravskými dvojzpěvy z pera Antonína Dvořáka za klavírního doprovodu Evy Vimrové. Následovala nově nastudovaná a velmi těžká skladba Francise Poulenca O magnum mysterium, skladba O, bone Jesu mladého autora Martina Červenky a tři velmi působivá díla Zdeňka Lukáše, založená především na výrazné dynamice, kterou ovládá Canticorum na výbornou.
Koncert byl zakončen dvěma českými lidovými písněmi (v úpravě Zdeňka Lukáše) Na horách a Už ho vedou, Martina. Celý koncert provázel tak intenzivní potlesk publika, že několikrát donutil sbormistryni se otočit od sboru zpět k divákům a znovu lehkým úklonem poděkovat za vyjádřené uznání. Canticorum, bravurně vedené Mgr. Šourovou, opět přesvědčilo publikum, že je skutečně jedinečným uskupením mladých lidí, na jehož koncert vždy znovu rádo zavítá.
