Tradiční, nicméně zcela nevšední podívanou zažili obyvatelé Drozdova na Berounsku ve středních Čechách. Sokolnické středisko Rokycany pod vedením Mgr. Jana Kumbery zde v úzké spolupráci s myslivci Mysliveckého sdružení Holý vrch Drozdov uspořádalo střediskové sokolnické setkání, které bylo spojeno s impozantním lovem bažantí zvěře. Do lovecké chaty místního mysliveckého seskupení se sjela více než desítka dravců se svými pány – sokolníky, přičemž k vidění byli převážně sokoli stěhovaví, rarozi velcí, jejich kříženci, jestřáb lesní a orli skalní. Této akce se zúčastnili i zástupci laické veřejnosti, což svědčí o atraktivnosti tohoto zvláštního způsobu lovu.
A zcela jistě nelitovali. Všichni tak mohli obdivovat vzácné dravce při lovu v dobře zazvěřené honitbě MS Holý vrch, která hospodaří na více než tisíci hektarech. O tuto krásnou honitbu, v níž převládá výskyt zvěře srnčí, černé i vysoké, se aktivně starají všichni členové sdružení, jehož zázemí je právě v dobře udržovaném areálu pod lesem.
Klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty je jediným sokolnickým klubem u nás a je potěšitelné, že patří mezi největší na světě. Byl založen 11. listopadu 1967 v Opočně pod Orlickými horami. Právě z tohoto důvodu se zde každoročně konají prestižní sokolnické lovy, na kterých má tradičně své zástupce i rokycanské sokolnické středisko. Výše zmiňovaný klub je členem Mezinárodní sokolnické asociace IAF, která sdružuje 75 sokolnických organizací ze 48 zemí světa. Sokolníkem však nemůže být každý. Kromě složení zkoušky z myslivosti musí po minimálně roční přípravné lhůtě pod vedením odborného garanta ještě složit náročné zákonem stanovené sokolnické zkoušky.
Vlastní lov začal nejen přátelským přivítáním místních myslivců, ale i slavnostním nástupem. Poté se sokolníci odebrali do honitby, kde je čekala zhruba čtyřhodinová procházka honitbou, kde lze ještě zastihnout divokou populaci bažantí zvěře. Bohužel ta se z našich honiteb pozvolna vytrácí a to nejen ke smutku sokolníků, ale především chovatelů tzv. „ stavěcích psů „, tedy ohařů. Bez přítomnosti drobné zvěře, kam tedy patří i bažant lze očekávat, že vrozené vystavování u těchto psů pozvolna zmizí a to je zcela určitě škoda. Ale zpátky k sokolnictví, které si i v dnešní době získává stále větší okruh příznivců. A zdaleka to není již jen výsada mužů! Mezi sokolníky neustále přibývá žen. A to je určitě dobře.
"Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu". Tak by se dalo charakterizovat sokolnické setkání rokycanského střediska, které každoročně přivítá do svých řad jednoho až dva sokolníky. A je sympatické, že jsou to lidé nejrůznějšího věku i povolání. "Nicméně vše krásné pozvolna končí. Slunečné počasí střídá soumrak a s ním pozvolna přichází konec další sokolnické akce, která nebyla bohatá na úlovky, ale na zážitky. A je sympatické, že se najde hrstka lidí, která v dnešní uspěchané době přibrzdí a je schopna se věnovat koníčku, který vyžaduje každodenní péči. A to se počítá! A co dodat závěrem? Příjemní lidé, ukáznění dravci, zazvěřená honitba. Takové je hodnocení od všech zúčastněných, kteří bude-li to možné přijedou i příští rok. Je tedy samozřejmostí poděkovat nejen účastníkům, ale především pořadatelům, tedy myslivcům z MS Holý vrch v Drozdově za jejich přátelské pozvání a vlídné přijetí," rekapituluje rokycanský ochránce přírody Pavel Moulis.
