Absolventi ZČU získali první a druhé místo v soutěži Cena Henriho Becquerela v Praze

Dvojitý úspěch pro Západočeskou univerzitu v Plzni. Absolventi ZČU obsadili první i druhé místo v soutěži Cena Henriho Becquerela za jaderný výzkum. Ocenění si ve čtvrtek 23. července 2026 převzali v pražském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví. Cenu jim předal nositel Nobelovy ceny Jean-Marie Lehn.

První místo získal Tomáš Peltan, absolvent doktorského studia na Fakultě elektrotechnické ZČU. Druhou příčku obsadil Ondřej Vaníček z Fakulty aplikovaných věd. Pro Plzeň a Plzeňský kraj jde o další výrazný úspěch v celostátní vědecké soutěži a o událost, kterou si region může bez nadsázky připsat mezi své úspěchy.

Soutěž pořádá francouzské velvyslanectví v Česku ve spolupráci se společností Framatome. Je určena českým vysokoškolákům zabývajícím se jaderným výzkumem v doktorském studiu. Kromě prestiže nabízí i odborné stáže ve francouzských výzkumných laboratořích.

Reaktor LR-0 a hledání „referenčního“ neutronového pole

Tomáš Peltan se ve své práci soustředil na výzkumný jaderný reaktor LR-0 v Centru výzkumu Řež. Zabýval se návrhem různých uspořádání aktivní zóny, tedy prostoru, kde se umísťuje jaderné palivo a další materiály ovlivňující chování neutronů.

Navržené konfigurace ověřoval měřením a experimenty. Spolu s kolegy vybral variantu, která podle výsledků vychází nejlépe. Cílem jeho práce je připravit neutronové pole tak přesně popsané, aby ho odborná komunita mohla uznat za mezinárodní referenci.

Jde o velmi přesně popsaný standard, podle kterého mohou vědci po celém světě ověřovat správnost svých měření, experimentů i výpočetních metod.Tomáš Peltan

Peltan v rozhovoru zdůraznil i praktický dopad. Referenční neutronová pole pomáhají porovnávat výsledky mezi pracovišti a zvyšují spolehlivost výzkumu. Uplatnění vidí například při vývoji reaktorů čtvrté generace a malých modulárních reaktorů, od nichž si obor slibuje vyšší bezpečnost a efektivitu.

Robotům dal „oči“ a zpřesnil jejich práci

Ondřej Vaníček uspěl s tématem na pomezí průmyslu a výzkumu. Věnuje se automatickému navádění průmyslových robotů pomocí strojového vidění. Jeho řešení kombinuje software a senzory tak, aby roboty nebylo nutné pro každý pohyb složitě programovat.

Ve výzkumu se zaměřuje na zpracování dat z optických snímačů, plánování pohybu a především na kalibraci, která podle něj posouvá přesnost celého systému. Metody už pomáhají v průmyslu, například u robotického laserového svařování a navařování, kde jsou nároky na přesnost extrémní.

Vaníček zmiňuje i další použití - například při ultrazvukovém testování dílů v leteckém průmyslu nebo při robotickém lakování. Limity vidí v technických možnostech i nákladech. Systém zvyšuje pořizovací náklady pracoviště o desítky procent, takže u jednodušších úloh dál převládá ruční programování.

Co bude dál: Francie a nové spolupráce

Oba laureáti berou ocenění jako odrazový můstek pro další rozvoj. Peltan uvedl, že jeho tým připravil podklady, aby mezinárodní komunita přijala systém v reaktoru LR-0 jako uznávané referenční pole. Při experimentech navíc narazili na nesrovnalosti v popisu vlastností reaktorového grafitu, čemuž se chtějí věnovat dál.

Vaníček pak zdůraznil zviditelnění práce své výzkumné skupiny DiagEn, která se zaměřuje na aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslem. To podle něj často omezuje, co mohou otevřeně zveřejňovat, a ocenění vnímá jako příležitost najít nové partnery i mimo Česko.

Pro Plzeň a Plzeňský kraj je to další důkaz, že špičková věda nevzniká jen v Praze nebo Brně. Tentokrát ji v mezinárodní konkurenci zviditelnili absolventi ZČU z odlišných oborů - spojuje je důraz na přesnost, ověřování a využití v praxi.