Cizinci berou práci? STEM ukazuje, že realita v Plzni a kraji je složitější

Věta „cizinci nám berou práci“ v Česku zní už roky. V Plzni a v Plzeňském kraji ji lidé řeší obzvlášť intenzivně: region stojí na průmyslu a službách, kde firmy často dlouhodobě shánějí zaměstnance. Data ale ukazují, že realita je složitější – část veřejnosti má obavy, současně by bez zahraničních pracovníků řada provozů jen těžko držela tempo.

Podle výzkumu STEM se pocit ohrožení projevuje hlavně u lidí s nižší kvalifikací, kteří mohou vnímat cizince jako přímou konkurenci. Současně ale velká část cizinců v Česku zastává práce, které jsou hůře placené, fyzicky náročné a o něž mezi Čechy není velký zájem. STEM upozorňuje i na rozdíly v odměňování a počtu odpracovaných hodin: v 1. pololetí 2025 brali čeští zaměstnanci v průměru téměř 52 tisíc korun, zatímco průměrný Ukrajinec pracující v ČR měl mzdu kolem 38 tisíc korun, přičemž cizinci v průměru odpracují více hodin.

Postoje se mění s ekonomikou

Do nálad veřejnosti se promítá ekonomická situace. V letech po krizi z roku 2008 si zhruba tři čtvrtiny lidí myslely, že zaměstnávání cizinců připravuje Čechy o práci. Na začátku roku 2026 jsou postoje mírnější, i když obavy přetrvávají. STEM popisuje rozdíly mezi skupinami: silnější obavy mají lidé s nižším vzděláním a nezaměstnaní, tolerantnější postoje častěji zaznamenávají vysokoškoláci a lidé lépe socioekonomicky zajištění. Zajímavě se změnily i názory mladých do 30 let — v lednu 2026 se jejich postoje přiblížily starším věkovým skupinám, i když dříve bývali vstřícnější.

Zjištění vycházejí z lednového šetření STEM, které proběhlo od 16. do 25. ledna 2026 na reprezentativním vzorku 1 061 respondentů starších 18 let.

Cizinců přibývá, téma zaměstnání přetrvává

Česko se stalo zemí, kde bez zahraničních pracovníků řada oborů nefunguje. Ke konci roku 2024 mělo v ČR legální pobyt 1 094 089 cizinců. Ve stejném roce úřady evidovaly 845 468 pracovněprávních vztahů cizinců v pozici zaměstnanců a dalších 131 738 lidí s živnostenským oprávněním.

Na trhu práce se současně prolíná více trendů. Úřad práce ČR uvedl, že k 31. lednu 2026 činila nezaměstnanost v Česku 5,1 % a v evidenci bylo 378 547 uchazečů o zaměstnání. Do lednových čísel podle úřadu promluvila i sezónnost a změny v pravidlech podpory.

Nízká nezaměstnanost, silná migrace

Plzeňský kraj patří dlouhodobě k regionům s nižší nezaměstnaností. V lednu 2026 činila míra nezaměstnanosti 4,2 %. Proti předchozímu měsíci nezaměstnanost rostla ve všech okresech kraje.

Současně je v kraji přítomnost cizinců dobře viditelná v práci i v běžném životě. Podle bilance Policie ČR mělo v Plzeňském kraji k poslednímu prosinci 2025 evidovaný pobyt 82 403 cizinců, z nichž 50 088 byli občané Ukrajiny.

Proč napětí vzniká?

Veřejná debata se často odvíjí od osobních zkušeností. Někteří lidé vidí, že ve firmě chybí ruce a bez zahraničních posil nejde držet výroba ani služby. Jiní potkávají cizince hlavně v nejhůře placených profesích s vysokou fluktuací a mají pocit, že to tlačí mzdy dolů. STEM dodává, že obavy jsou nejsilnější tam, kde lidé sami stojí na hraně jistoty zaměstnání a příjmu.

Firmy potvrzují nedostatek pracovníků

O nedostatku pracovní síly opakovaně mluví i zaměstnavatelé. Hospodářská komora na konci roku 2025 označila nedostatek kvalifikovaných pracovníků za jednu z hlavních překážek podnikání v roce 2026. Problém se podle komory týká napříč odvětvími, výrazně například stavebnictví a zpracovatelského průmyslu.

Co z toho vyplývá pro region?

Pro Plzeň a Plzeňský kraj z toho vyplývá dvojí úkol. Na jedné straně zajistit férové podmínky na trhu práce, aby cizinci nebyli zneužíváni jako levná pracovní síla a aby nelegální práce nebyla tolerována. Na straně druhé je třeba zvládnout integraci těch, kteří v regionu pracují a často i zůstávají: výuka jazyka, dostupnost bydlení, školní kapacity a jasná pravidla. Bez těchto opatření se obavy a napětí budou vracet, i když firmy budou nadále pracovníky potřebovat.