Čtení u českých dětí a dospívajících slábne a podle odborníků to může mít dopad na soustředění, kritické myšlení i schopnost pracovat s informacemi. Školy a knihovny v Plzeňském kraji proto hledají nové cesty, jak děti vrátit ke knihám v době sociálních sítí, mobilů a nekonečných krátkých videí.
Čtení se často bere jen jako klidná večerní zábava nebo školní povinnost. U dětí a dospívajících ale podle odborníků hraje mnohem větší roli. Pravidelný kontakt s knihami pomáhá rozvíjet mozek v období, kdy se teprve formují schopnosti soustředění, plánování, kritického myšlení i práce s emocemi. V době krátkých videí a neustálých digitálních podnětů je právě delší soustředěné čtení pro mnoho dětí stále vzácnější.
Na význam čtení upozorňují psychologové a neurovědci z Universitat de Valencia. Podle nich prochází dospívající mozek rozsáhlou přestavbou nervových spojení. Nejvýrazněji se mění oblasti zodpovědné za pozornost, sebekontrolu, rozhodování a schopnost plánovat.
Právě čtení delšího textu podle odborníků aktivuje dovednosti, které se v pubertě teprve upevňují. Dítě musí udržet pozornost, vracet se k předchozím informacím, hledat souvislosti a vytvářet si v hlavě obraz příběhu nebo význam textu.
To je zároveň důvod, proč knihy často prohrávají s videem, sociálními sítěmi nebo mobilními hrami. Digitální obsah nabízí okamžitou odměnu a rychlé střídání podnětů, zatímco čtení vyžaduje klid, trpělivost a soustředění. Odměna přichází později — až když se člověk do textu skutečně ponoří.
Jakmile si mozek na čtení zvykne, mění se i samotný zážitek. Čtenář už nemusí tolik přemýšlet nad jednotlivými slovy a více se soustředí na děj, emoce a vztahy mezi postavami. Právě tehdy začíná být čtení pro mnoho lidí příjemné.
Téma čtenářství se v Česku řeší stále častěji. Podle výsledků mezinárodního šetření PISA 2022 sice čeští patnáctiletí dosáhli ve čtenářské gramotnosti nadprůměrného výsledku oproti zemím OECD, zároveň ale odborníci upozorňují na zhoršující se vztah dětí ke čtení.
Výrazný rozdíl přetrvává mezi dívkami a chlapci. Dívky mají dlouhodobě lepší čtenářské výsledky a ke čtení také častěji pozitivní vztah. U části chlapců se naopak ukazuje nižší motivace ke čtení a menší ochota pracovat s delším textem.
Podle dat Národní knihovny ČR a výzkumů čtenářství pravidelně klesá počet dětí, které čtou denně ve volném čase. Stále více času zabírá mobil, sociální sítě a videoobsah.
Také školy v Plzeňském kraji se snaží hledat cesty, jak děti ke čtení vracet. Knihovny v regionu pořádají čtenářské programy, besedy se spisovateli nebo projektové dny. Velkou roli hraje například Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje i městské knihovny v Plzni, Klatovech, Domažlicích nebo Rokycanech.
Podle statistik veřejných knihoven v Plzeňském kraji tvoří děti a mládež významnou část registrovaných čtenářů, zároveň ale dlouhodobě ubývá počet fyzických návštěv. Knihovníci upozorňují, že děti dnes často přijdou kvůli škole nebo jednorázové akci, ale pravidelný návyk domácího čtení slábne.
Školy i knihovny v regionu proto stále častěji zkoušejí modernější přístup — fantasy literaturu, komiksy, audioknihy nebo propojení knih s hrami a digitálním světem.
Podle odborníků není čtení důležité jen kvůli škole. Delší práce s textem podporuje schopnost rozlišovat argumenty, ověřovat informace a lépe chápat souvislosti. Jinými slovy: pomáhá budovat kritické myšlení.
Právě to může být důležité v době sociálních sítí, krátkých videí a rychlého šíření dezinformací. Lidé zvyklí pracovat s textem podle odborníků častěji dokážou odhalit manipulaci nebo povrchní zkratky.
Psychologové upozorňují, že odpor ke čtení často nevzniká z lenosti. Důvodem bývá špatná zkušenost — dítě nerozumělo textu, čtení pro něj bylo příliš náročné nebo dostávalo knihy, které ho vůbec nezajímaly.
Pomoci může výběr vhodnějšího obsahu. U některých dětí fungují komiksy, fantasy nebo sportovní příběhy, jiné zaujmou kratší texty nebo audioknihy. Důležité je, aby dítě nezažilo pocit, že čtení je jen další povinnost.
Odborníci zároveň připomínají jednoduchou věc: počáteční obtížnost neznamená, že dítě „na čtení nemá“. Mozek si schopnost delší koncentrace postupně buduje — stejně jako sval při tréninku.