Mladý rys Bardi se vydal na neuvěřitelnou pouť. Ujít mohl stovky kilometrů

Mladý rys jménem Bardi urazil podle ochranářů trasu, kterou u volně žijících rysů v Česku dosud nikdo spolehlivě nezmapoval. Z rodné Šumavy se dostal až do Krušných hor a stal se rekordmanem v doložené migraci. Správa NP Šumava o jeho cestě informovala 11. května 2026.

Bardi se narodil na jaře 2024 u Hartmanic rysici Suryi. V oblasti zůstal s matkou a dvěma sourozenci zhruba rok, poté se osamostatnil a vyrazil hledat vlastní teritorium.

Cesta z Klatovska na sever

Fotopasti ho v červenci 2025 zachytily na Klatovsku. Pro Plzeňský kraj je to významná zpráva: právě přes Pošumaví vede jedna z klíčových tras, jimiž se velké šelmy mohou bezpečně přesouvat krajinou. Z Klatovska pak Bardi pokračoval na sever směrem ke Krušným horám.

Letos v únoru 2026 se začal objevovat na snímcích z fotopastí v širším okolí saského města Eibenstock a také v přilehlém pohraničí na české straně. Ochranáři porovnali záběry z Česka a Německa a potvrdili, že jde o stejného jedince narozeného na Šumavě.

Vzdušnou čarou je to přibližně 160 kilometrů, skutečná trasa však musela být delší. Podle odborníků mohl Bardi během putování ujít i několik stovek kilometrů. Jde o první doložený případ, kdy rys přirozeně přešel ze Šumavy až do Krušných hor, a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v Česku.

Silnice, koleje a pytláctví jako „neviditelné“ riziko

Ochranáři předpokládají, že rys postupoval převážně lesnatým pásem podél západní hranice. I tak podle nich prošel mimořádně rizikovými úseky. Největší hrozbou jsou frekventované silnice bra železnice, rizikem je ale i méně viditelné pytláctví. Právě proto považují jeho přesun na sever za výjimečný.

Bardi navíc není jediným „cestovatelem“ z této linie. Jeho bratr Ondřej se dříve prokazatelně dostal ze Šumavy až do Brd. Bardi však došel výrazně dál.

Krušné hory mohou posílit novou populaci

Pokud se Bardi u Krušných hor usadí, může podle ochranářů pomoci tamní populaci, která se teprve znovu vytváří. Na německé straně probíhá od roku 2022 projekt RELynx: rys pro Sasko. Do přírody tam zatím vypustili sedm rysů — tři samice a čtyři samce; jeden z nich nepřežil střet s autem.

Terénní pracovníci uvádějí, že Krušné hory nabízejí rysům dobré podmínky: je tam dost kořisti, zejména srnčí a jelení zvěře, a souvislé lesní území, kde mohou najít klid pro život a rozmnožování.

Proč jsou fotopasti klíčové

Případ Bardiho znovu ukázal, jak důležitý je dlouhodobý monitoring. Na Šumavě a v Bavorském lese probíhá desítky let, díky němuž ochranáři sledují nejen početnost, ale i pohyb konkrétních zvířat. V monitorovacím roce 2024/2025 odborníci potvrdili v přeshraniční oblasti 27 samostatných rysů, což patří k nejvyšším zjištěným počtům.

V Plzni i v dalších částech Plzeňského kraje podobné příběhy připomínají, že průchodná krajina není samozřejmost. Událost má proto význam přesahující regionální rámec.