Dalších 50 větrníků na jihu Plzeňska? Velký projekt budí naděje i odpor

Jižní okraj Plzeňského kraje se znovu ocitl na mapě velkých energetických plánů. Tentokrát nejde o jeden či dva větrníky, ale o projekt, který by proměnil panorama širokého pásu krajiny mezi Chválenicemi a Plánicí. Investor mluví až o 50 větrných elektrárnách vysokých zhruba 250 metrů v okolí obcí Řenče, Letiny a Měčín.

Pro část místních je to představa, která nedává smysl – a to ani v době drahé energie a klimatických závazků. Jiní naopak tvrdí, že pokud má Česko přidat obnovitelné zdroje, někde to prostě stát musí. Podle zastánců by větrné lokality na jižním Plzeňsku mohly pomoci regionu i obecním rozpočtům. Výsledek? Tvrdý střet, který prochází sousedstvími i rodinami a nyní nabírá na intenzitě.

Ve středu 15. dubna 2026 se v Řenčích konala beseda s odborníky na energetiku. Lidé chtěli vědět, co přesně se chystá, jak by to vypadalo v krajině a jak by to ovlivnilo bydlení v okolí. Mnohé z nich nezajímala proklamovaná „zelená energie“, ale především jednoduchá otázka: jak daleko od domů by obří stavby stály a co udělají s nočním klidem.

Rychlejší povolování

Klíčové je, že oblast spadá do jedné z takzvaných akceleračních zón, které stát připravuje pro obnovitelné zdroje. Smysl je jasný: vytipovat území, kde se mají projekty povolovat rychleji a s méně administrativními kroky, které dnes trvají roky.

V praxi v řadě obcí vzbuzuje tento krok pocit, že „někdo nahoře“ už o jejich krajině rozhodl. Lidé se obávají, že jim zbude role pouhých diváků, kteří se mohou zlobit – ale nakonec se stejně bude stavět. Stát sice opakuje, že vymezení zóny automaticky neznamená, že větrníky skutečně vzniknou, nicméně nervozita už je značná. Na jižním Plzeňsku to není teorie, ale konkrétní projekt s konkrétními čísly.

Řenče řeší, jak se ozvat. Referendum může být problém

Starostka Řenčí oznámila, že zastupitelé budou situaci projednávat na veřejném zasedání v týdnu po besedě, tedy po 16. dubnu 2026. Obec původně plánovala referendum, ale čas tlačí. Připomínky k akceleračním zónám lze podat jen do 15. května 2026. To je pro řadu obcí krátká doba, pokud chtějí připravit referendum tak, aby bylo právně nepochybnitelné.

Ve hře proto může být rychlejší anketa mezi obyvateli nebo rozhodnutí přijmou zastupitelé. Ať už dopadne jakkoli, bude to citlivé téma. Větrníky nejsou jako lavička nebo oprava silnice – jde o stavby viditelné z velké části regionu, které v krajině zůstanou dlouhá léta.

Investor slibuje hluk pod kontrolou a plnou EIA

Zástupce investora, společnosti Complexa Energie, na besedě uvedl, že turbíny budou vybaveny online měřením hluku. Pokud by podmínky zvýšily riziko obtěžování – například při mlze, sněhu nebo při natočení gondoly směrem k zástavbě – investor podle něj umí elektrárny ztlumit nebo dočasně vypnout. Cílem je, aby větrníky nerušily především v noci.

Firma rovněž počítá s tím, že projekt projde plným posouzením vlivů na životní prostředí, tedy procesem EIA. To je důležitý bod i pro odpůrce – EIA obvykle posuzuje nejen hluk, ale i dopady na krajinný ráz, stínění, migraci ptáků a další vlivy. Současně ale platí, že EIA není lidové hlasování: jde o odborný proces, který může projekt upravit, zpřísnit podmínky nebo ho zastavit, ale nemusí uspokojit ty, kteří požadují „nulovou změnu“ v krajině.

Proč to lidi tolik zvedá ze židle

U větrníků se často mluví o „pár stožárech na poli“. Tady ale investor nahlas zmiňuje horní hranici: až padesát elektráren. To už není drobný zásah, ale nový průmyslový prvek rozprostřený přes více katastrů.

Výška kolem 250 metrů je vyšší než řada známých dominantu, na které jsou lidé zvyklí ve městech. V krajině jižního Plzeňska, kde dominují louky, remízky a volné horizonty, jde o výraznou změnu. Odpůrci navíc upozorňují, že jde i o ekonomické dopady: obavy z poklesu hodnoty nemovitostí, vlivu na rekreaci a celkového způsobu života v krajině, do níž by byl vložen velký technický prvek.

Ne všichni jsou proti. Pro někoho je to šance

Odpor není jediný hlas. V některých obcích v Plzeňském kraji lidé v posledních letech uvažovali pragmaticky: vidí možnost pravidelných příjmů do obecního rozpočtu, tlak na modernizaci energetiky a šanci zapojit se do lokálních projektů s elektřinou vyráběnou „za humny“.

Přesně tady se láme chleba: kdo z projektu bude mít prospěch? Obec jako celek, nebo jen několik majitelů pozemků? Budou kompenzace nastavené tak, aby je lidé vnímali jako férové, nebo zhorší vztahy mezi sousedy? A co když se sliby z úvodních prezentací v praxi ukážou jako méně reálné?

Připomínky do poloviny května

V nejbližších týdnech se rozhodne hlavně o tom, jak se obce k akcelerační zóně postaví a zda pošlou státu připomínky. Termín je jasný: 15. května 2026. Poté se ukáže, jestli tlak zdola povede k úpravě mapy, nebo zda stát prosadí vytyčené území.

Samotná výstavba je stále ještě vzdálená. Než se v krajině objeví první základy, musí proběhnout dlouhá série kroků: dohody o pozemcích, studie, posudky, EIA a povolení. Už teď je ale jisté jedno: na jihu Plzeňska nejde jen o elektřinu. Jde o to, kdo bude rozhodovat o krajině, v níž lidé žijí, a zda se v roce 2026 ještě dá mluvit o „souhlasu místních“, nebo už jen o tom, jak hlasitě dokážou protestovat.