Demografická vlna potomků Husákových dětí postupuje školami. Největší tlak je na středních školách

Školství v Plzeňském kraji prochází další výraznou proměnou. Demografická vlna dětí rodičů silných ročníků ze 70. let se postupně přesouvá systémem dál: nejprve naplnila základní školy, poté střední školy a nyní se stále výrazněji projevuje také u vyššího odborného a vysokoškolského studia.

Zatímco střední školy zažívají nejsilnější nárůst za poslední dekádu a vysoké školy znovu nabírají studenty, mateřské školy už naopak cítí dopady dlouhodobě nižší porodnosti. Vývoj navíc v posledních letech ovlivnila migrace z Ukrajiny, která změnila počty i skladbu dětí a žáků zejména na základních a středních školách.

Mateřské školy - méně dětí, ale více tříd i učitelů

Ve školním roce 2025/26 navštěvovalo mateřské školy v Plzeňském kraji celkem 18 460 dětí. Mírně převažovali chlapci, kteří tvořili 51,5 % všech dětí.

V kraji fungovalo 285 mateřských škol, z toho 261 zřizovaly obce, 18 bylo soukromých, 5 krajských a 1 církevní. Děti docházely do 923 tříd.

Na předškolním vzdělávání se podílelo 1 871 učitelů v přepočtu na plně zaměstnané včetně ředitelů. Muži jsou v mateřských školách stále výjimeční – v celém kraji jich bylo pouze 13. K zápisu dorazilo 8 499 žádostí, z nichž 1 706 bylo zamítnuto.

Za deset let přibyly školy i učitelé, dětí ale ubylo

Při pohledu na posledních deset let je vývoj mateřských škol na první pohled paradoxní. V kraji přibylo 13 mateřských škol, 90 tříd a 320 učitelů, ale samotný počet dětí klesl o 2,1 %, tedy téměř o 400.

Výjimkou byl školní rok 2022/23, kdy se do počtů výrazně promítl příchod uprchlíků z Ukrajiny. Ve školním roce 2025/26 tvořily děti z ostatních evropských států, včetně Ukrajiny, téměř 5 % všech dětí v mateřských školách.

Současně se zlepšují průměrné počty dětí na třídu i na učitele. Zatímco před deseti lety připadalo na jednu třídu v průměru 23 dětí a na jednoho učitele 12 dětí, nyní je to zhruba 20 dětí na třídu a 10 dětí na učitele.

Plzeň-jih roste, Domažlicko ztrácí

Data ukazují výrazné rozdíly uvnitř kraje. Největší růst zaznamenalo zázemí krajského města. V okrese Plzeň-jih se počet dětí v mateřských školách za sledované období zvýšil o více než 15 %, což byl nejvyšší růst mezi všemi okresy v Česku.

Na opačné straně stojí okres Domažlice, kde počet dětí v mateřských školách klesl téměř o 15 %. Šlo o třetí nejvyšší pokles v meziookresním srovnání celé republiky. Plzeňský kraj tak potvrzuje, že demografický vývoj není rovnoměrný – silné zázemí Plzně roste, některé okrajovější oblasti naopak slábnou.

Základní školy - silná vlna doznívá, počty se začínají stabilizovat

Povinnou školní docházku v Plzeňském kraji ve školním roce 2025/26 plnilo 54 863 žáků. V kraji fungovalo 232 základních škol, nejčastěji zřizovaných obcemi.

Žáci se vzdělávali v 2 757 třídách a učilo je 3 977 pedagogů v přepočtu na plně zaměstnané. Na jednu třídu připadalo v průměru 20 žáků, na jednoho učitele 14 žáků. Na rozdíl od mateřských škol zde už muži tvořili výraznější část pedagogického sboru, téměř 15 %.

Méně prvňáčků než před rokem

V předchozím školním roce ukončilo povinnou školní docházku 6 246 žáků. Dalších 598 odešlo v rámci plnění povinné docházky na střední školy, zejména na víceletá gymnázia a konzervatoře.

Do prvních tříd bylo ve školním roce 2025/26 přijato 6 391 prvňáčků, což bylo o 255 méně než o rok dříve. Právě tento údaj naznačuje, že silná vlna na základních školách postupně slábne.

Ukrajinské děti změnily skladbu škol

V poslední dekádě na základních školách dozníval nástup silnějších ročníků narozených rodičům ze 70. let. Přirozený vývoj ale výrazně ovlivnila migrace po vypuknutí války na Ukrajině. Mezi školními roky 2021/22 a 2022/23 se to projevilo skokovým nárůstem počtu žáků.

Výrazně vzrostl také podíl dětí s cizím státním občanstvím. Ve školním roce 2025/26 tvořili žáci z ostatních evropských států, včetně Ukrajiny, 7,5 % všech žáků základních škol. Před deseti lety to bylo pouze 0,8 %.

V současnosti se vývoj vrací spíše ke stagnaci. V některých krajích, včetně Plzeňského, se už objevuje i mírný meziroční pokles. Do škol totiž dorůstají děti prvních mileniálů a zároveň slabších ročníků narozených po roce 1989.

Plzeň-jih patří k tahounům růstu

Od školního roku 2016/17 vzrostl počet žáků základních škol v Plzeňském kraji téměř o 11 %. Růst zaznamenaly všechny okresy kromě Domažlic.

Nejvýraznější nárůst měl okres Plzeň-jih, kde počet žáků vzrostl o 24,1 %. Na Domažlicku se naopak spojil odliv mladé populace s nižší atraktivitou regionu pro přistěhovalé cizince. Výsledkem byl pokles o 8,5 %, nejvyšší mezi okresy v Česku.

Střední školy - nejsilnější tlak je právě tady

Nejvýrazněji se demografická vlna v současnosti projevuje na středních školách. Ve školním roce 2025/26 studovalo v Plzeňském kraji na 57 středních školách celkem 28 804 žáků. Většina z nich, 96,6 %, byla v denním studiu.

Středoškoláci se vzdělávali v 1 175 třídách. Žáci s českým občanstvím tvořili 93,4 % všech studujících, zatímco před deseti lety to bylo 97,3 %.

Největší zájem je o odborné školy s maturitou

Nejvíce žáků směřovalo na maturitní obory středních odborných škol. Na školách, kde se tyto obory vyučují, studovalo 14 044 žáků. Gymnázia navštěvovalo 6 745 žáků a obory s výučním listem 6 500 žáků.

Nástavbové studium nabízelo 15 škol a chodilo do něj 981 žáků. V kraji působilo také 2 427 učitelů v přepočtu na plně zaměstnané. Ženy tvořily 60,8 % pedagogického sboru, mužů pedagogů bylo 952.

V předchozím školním roce úspěšně ukončilo střední vzdělávání 5 694 absolventů. Do prvních ročníků bylo ve školním roce 2025/26 nově přijato 8 248 žáků.

Počet středoškoláků vzrostl téměř o třetinu

Růst počtu středoškoláků v kraji trvá už od školního roku 2019/20. Za posledních deset let se jejich počet zvýšil téměř o třetinu. Plzeňský kraj tak zaznamenal druhý nejvyšší nárůst mezi kraji, hned po Středočeském kraji.

V okresním srovnání vyniklo zejména Tachovsko a Rokycansko. V obou okresech se nárůst počtu žáků přiblížil 45 %, což je zařadilo mezi nejrychleji rostoucí okresy v republice.

Mění se také preference oborů. Podíl gymnazistů v kraji za deset let klesl z téměř 28 % zhruba o 4,5 procentního bodu. Naopak posílily střední odborné školy, jejichž podíl vzrostl od školního roku 2016/17 o 5,8 procentního bodu.

Konzervatoř

Součástí vzdělávací nabídky je také konzervatoř. Ve školním roce 2025/26 ji v Plzeňském kraji navštěvovalo 226 studentů a vyučovalo zde 63 učitelů.

Vyšší odborné školy - zájem roste od roku 2019

Na 6 vyšších odborných školách v Plzeňském kraji se ve školním roce 2025/26 vzdělávalo 1 972 studentů. Denní forma studia tvořila 62,6 %.

V denním studiu bylo evidováno 74 studijních skupin, v průměru 16,7 studenta na skupinu. Také zde je patrný růst, který trvá od školního roku 2019/20. Nejvýraznější skok nastal mezi roky 2021/22 a 2022/23, kdy počet studentů vzrostl téměř o pětinu.

Na vyšších odborných školách působilo 116 učitelů v přepočtu na plně zaměstnané. Ženy tvořily 65,5 % pedagogického sboru.

Vysoké školy - do lavic přichází další silnější generace

Demografická vlna se nyní stále více přesouvá také na vysoké školy. V Česku si studenti mohou vybírat z 52 veřejných, státních i soukromých vysokých škol. V Plzni sídlí Západočeská univerzita, jedna z klíčových vzdělávacích institucí regionu.

Západočeská univerzita má 9 fakult: aplikovaných věd, designu a umění Ladislava Sutnara, ekonomickou, elektrotechnickou, filozofickou, pedagogickou, právnickou, strojní a zdravotnických studií.

K 31. 12. 2025 na ní studovalo 12 439 studentů, z toho 719 cizinců. K nejpočetnějším fakultám patřily pedagogická fakulta s 2 303 studenty a ekonomická fakulta s 2 069 studenty. Výrazné počty studentů měly také právnická a filozofická fakulta.

Kromě ZČU je možné v Plzeňském kraji studovat také části vysokých škol se sídlem mimo region, například Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni.

Vysokoškoláků z kraje opět přibývá

Z hlediska trvalého pobytu mělo ke konci roku 2025 v Plzeňském kraji registrováno bydliště 13 191 vysokoškolských studentů. To znamená více než pětiprocentní meziroční nárůst. V kraji bydlelo také 2 870 absolventů.

Počet vysokoškoláků dlouhodobě klesal mezi lety 2013 až 2019, kdy do vysokoškolského věku přicházely slabší porevoluční ročníky. V posledních šesti letech se ale trend obrátil. Na vysoké školy nastupuje generace dětí rodičů silných ročníků ze 70. let.

Počet studentů s místem výuky v Plzeňském kraji dosáhl hodnoty 14 815. Z celkového počtu studujících v kraji tvořili téměř 10 % studenti s cizím státním občanstvím.

Co z dat vyplývá

Plzeňský kraj ukazuje, jak výrazně se demografie promítá do školství. Mateřské školy už pociťují úbytek dětí, základní školy se po letech růstu blíží stagnaci, střední školy jsou pod nejsilnějším tlakem a vysoké školy začínají znovu růst.

Zároveň se prohlubují rozdíly mezi jednotlivými částmi kraje. Zázemí Plzně, zejména okres Plzeň-jih, přitahuje mladé rodiny a roste. Naopak některé okresy, například Domažlicko, čelí úbytku dětí i žáků. Školská síť tak bude muset v dalších letech reagovat nejen na celkové počty, ale i na to, kde přesně děti a studenti přibývají nebo ubývají.