V Kamenném Újezdu u Nýřan se chystá rekonstrukce bývalé školy na pobytové zařízení pro lidi trvale napojené na plicní ventilaci. Domov naděje má nabídnout odlehčovací pobyty, odbornou péči, rehabilitaci i zázemí pro rodiny, které dlouhodobě zvládají náročnou domácí péči.
V Kamenném Újezdu u Nýřan na severním Plzeňsku má vzniknout nové pobytové zařízení pro lidi trvale napojené na plicní ventilaci. Nezisková organizace Domov naděje chce po rekonstrukci bývalé školy nabídnout klidné zázemí, odbornou péči i rehabilitaci. V regionu jde o projekt, který má rodinám ulevit od nepřetržité a náročné péče.
Budovu bývalé školy v Kamenném Újezdu má město Nýřany organizaci pronajmout na 50 let za symbolickou korunu ročně. Po opravě by objekt měl sloužit jako odlehčovací pobytové místo a zároveň poradenské centrum. Podle organizace má být cílem, aby klienti nežili jen mezi lůžkem a nemocnicí, ale měli možnost běžně trávit čas a plánovat si den podle sebe.
Za projektem stojí Klára Šimková, která je na ventilátoru více než 12 let, a její matka Miroslava Šimková. Upozorňují na situace, kdy pečující onemocní nebo musí řešit akutní problém. Pro člověka závislého na ventilátoru často chybí bezpečné místo, kam by mohl krátkodobě nastoupit. V praxi tak často končí v nemocnici, typicky na jednotce intenzivní péče, i když nepotřebuje akutní léčbu, ale hlavně dohled a zajištěnou péči.
Domov naděje počítá zhruba se 17 klienty. Tři místa mají být určena pro dlouhodobý pobyt. Dalších 14 lůžek má sloužit k odlehčovacím pobytům podle potřeb rodin — od několika dnů po týdny či měsíce. Organizace se zaměřuje především na osoby na invazivní plicní ventilaci, tedy ty, kteří jsou na přístroji závislí nepřetržitě a mají tracheostomii.
V Česku je podle dostupných údajů v nemocnicích zhruba stovky až více než tisíc pacientů, kteří plicní ventilaci potřebují. Organizace cílí na skupinu, pro kterou je zajištění každodenní péče mimo domov velmi náročné.
Součástí plánovaného centra má být výrazně posílená rehabilitace. Počítá se s velkým prostorem o rozloze zhruba 300 až 500 metrů čtverečních včetně bazénu. Primárně má sloužit klientům zařízení, organizace ale uvádí, že kapacity by ráda nabídla i lidem z okolí, pokud to provoz dovolí.
Vedle péče a rehabilitace chce Domov naděje rozšířit i poradenské služby pro rodiny. Pomáhat má s orientací v kompenzačních pomůckách, úpravách domácnosti i v sociální podpoře — tedy s tím, na jaké dávky a služby mohou lidé dosáhnout.
Rekonstrukce má změnit i charakter budovy. Organizace nepočítá s „uniformní“ školní estetikou, plánuje modernější řešení s větším množstvím skla a dřeva. U nejtěžších klientů, například s diagnózou ALS, se plánují pokoje s terasami. Cílem je, aby se lidé dostali ven i se zdravotnickým vybavením, klidně i s polohovatelnou postelí, a měli kontakt se světlem a čerstvým vzduchem.
V areálu má vzniknout také přilehlý park. Místo nebude uzavřeným provozem, má fungovat komunitně — organizace plánuje menší akce pro sousedy a chce být součástí okolí.
Pro provoz budou klíčové zdravotní sestry se specializací a školením na péči o lidi na plicní ventilaci. Počítá se i se sociálními pracovníky a asistenty. Domov naděje už nyní uvádí, že bude tým postupně budovat tak, aby péče byla bezpečná a zároveň umožňovala klientům co nejvíc samostatnosti v běžném dni.
Projekt patří mezi výrazné sociálně-zdravotní záměry v Plzeňském kraji. Pokud se rekonstrukce podaří dokončit, může doplnit síť služeb v regionu a nabídnout zázemí, které rodinám často chybí. Z pohledu regionálních zpráv Plzeň půjde o téma, které bude v dalších měsících sledované zejména kvůli financování a harmonogramu oprav.