Důchody v Plzeňském kraji patří k vyšším v Česku. Nejvíc si polepšili senioři v Plzni

Starobní důchodci v Plzeňském kraji pobírali na konci roku 2025 v průměru přes 21 tisíc korun měsíčně. V mezikrajském srovnání to byla čtvrtá nejvyšší hodnota v Česku. Vyšší starobní penze měli podle dostupných údajů už jen senioři v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Za průměrem se ale skrývají výrazné rozdíly. Nejvyšší důchody mají senioři v Plzni, nejnižší na Domažlicku a Klatovsku. Rozdíly přetrvávají také mezi muži a ženami, i když se postupně zmenšují. Zvlášť viditelným tématem je také rostoucí počet předčasných důchodů, které v kraji tvoří už více než třetinu starobních penzí.

Plzeňský kraj má čtvrté nejvyšší starobní důchody

Průměrný plný starobní důchod vyplácený samostatně dosáhl v Plzeňském kraji v prosinci 2025 částky 21 038 korun. Za posledních deset let se zvýšil o více než 84 procent. Největší skok přišel v letech 2022 a 2023, kdy se do důchodů výrazně promítla vysoká inflace a mimořádné valorizace.

Nejlépe jsou na tom v rámci regionu senioři v okrese Plzeň-město, kde průměrný starobní důchod dosáhl 21 522 korun. Naopak nejnižší částky pobírají penzisté na Domažlicku a Klatovsku.

V kraji je méně důchodců než ve většině republiky

V prosinci 2025 pobíralo v Plzeňském kraji některý z důchodů celkem 161 416 osob. Ženy tvořily téměř 58 procent příjemců. Po dvou letech růstu se celkový počet důchodců meziročně mírně snížil.

V přepočtu na 1 000 obyvatel má Plzeňský kraj třetí nejnižší počet důchodců v Česku. Méně jich připadá na obyvatele už jen v Praze a ve Středočeském kraji. To souvisí mimo jiné s pracovními příležitostmi, migrací i věkovou strukturou obyvatel.

Uvnitř kraje jsou ale rozdíly značné. Nejvyšší počet důchodců na 1 000 obyvatel vykazuje Domažlicko, které se v tomto ukazateli dostalo dokonce na první místo mezi okresy v celé republice. Vysoko je také Klatovsko.

Předčasný důchod pobírá více než třetina seniorů

Výrazným trendem posledních let je růst předčasných důchodů. V Plzeňském kraji je na konci roku 2025 pobíralo 34,4 procenta starobních důchodců. U mužů byl podíl ještě vyšší, činil 35,8 procenta, u žen 33,4 procenta.

Nejčastěji lidé odcházeli do předčasné penze na Klatovsku a Domažlicku. Naopak nižší podíl mají okresy Tachov a Plzeň-město. Roli hraje nejen věk obyvatel, ale také možnosti uplatnění na trhu práce, zdravotní stav a charakter zaměstnání.

Velký nárůst přišel zejména v letech 2023 a 2024. Mnozí lidé reagovali na vysoké valorizace i obavy ze zpřísnění podmínek pro předčasný důchod. Část z nich požádala o předčasnou penzi bez výplaty, dál pracovala, ale zajistila si výpočet podle dřívějších pravidel.

Ženy mají stále nižší důchody, rozdíl se ale zmenšuje

Rozdíl mezi důchody mužů a žen je patrný i v Plzeňském kraji. Muži-senioři pobírali v roce 2025 průměrně 22 185 korun, ženy 19 938 korun. Rozdíl tedy stále přesahuje dva tisíce korun měsíčně.

Ve srovnání s minulostí se ale propast zmenšuje. V roce 2016 činil průměrný důchod žen necelých 83 procent důchodu mužů, v roce 2025 už se přiblížil 90 procentům. Významně k tomu přispělo i takzvané výchovné, tedy příspěvek 500 korun měsíčně za každé vychované dítě.

Husákovy děti teprve přijdou

Současný mírný pokles počtu starobních důchodců může působit uklidňujícím dojmem, podle demografů je ale jen dočasný. Do důchodového věku nyní vstupují slabší ročníky. Zhruba za deset let začne být situace složitější, protože do seniorského věku budou postupně přicházet silné ročníky narozené v 70. letech, často označované jako Husákovy děti.

To bude znamenat větší tlak na důchodový systém, veřejné finance i sociální služby. Podle projekcí se počet obyvatel ve věku 65 a více let v Česku během dalších desetiletí výrazně zvýší. Důchodová reforma proto zůstává tématem, které se bude přímo dotýkat i obyvatel Plzeňského kraje.

Plzeňský kraj vede u invalidity druhého stupně

Zajímavý a zároveň varovný údaj přinášejí statistiky invalidních důchodů. V Plzeňském kraji bylo v prosinci 2025 evidováno 26 869 invalidních důchodců. Region má nejvyšší zastoupení invalidních důchodů druhého stupně v celé republice.

Na 1 000 obyvatel zde připadá 9,4 osoby s poklesem pracovní schopnosti o 50 až 69 procent, což je nejvíce ze všech krajů. V rámci okresů je situace horší zejména na Domažlicku, ale mezi méně příznivé okresy se řadí také Tachovsko, Rokycansko a Klatovsko.

Vdovské, vdovecké a sirotčí důchody

Výrazná převaha žen je vidět u vdovských důchodů. V Plzeňském kraji je pobíralo téměř 28 tisíc žen, zatímco vdovecký důchod dostávalo zhruba pětkrát méně mužů. Průměrný vdovský důchod včetně souběhu dosáhl v kraji částky 22 678 korun, vdovecký pak 24 444 korun.

Sirotčí důchod pobíralo v kraji 2 235 příjemců. Za posledních deset let jejich počet vzrostl téměř o pětinu. Průměrná částka přesáhla 10 800 korun měsíčně. Nejvyšší sirotčí důchody byly v rámci regionu na Rokycansku, nejnižší na Domažlicku.

Co z čísel vyplývá pro Plzeňský kraj

Plzeňský kraj se v celostátním srovnání drží u starobních důchodů poměrně vysoko. Zároveň ale platí, že život seniorů v regionu není všude stejný. Jiná je situace v Plzni a jejím zázemí, jiná v okresech s vyšším podílem starších obyvatel nebo horší dostupností práce a služeb.

Statistiky tak nejsou jen souborem čísel. Ukazují, kde bude v příštích letech potřeba více řešit dostupnost zdravotní péče, sociálních služeb, dopravy i bydlení pro seniory. A také připomínají, že stárnutí populace se nebude týkat jen republikových debat o důchodové reformě, ale velmi konkrétně i měst a obcí v Plzeňském kraji.

Shrnutí

Další zdroje

• Česká správa sociálního zabezpečení: údaje o příjemcích důchodů a průměrných důchodech k prosinci 2025
• Český statistický úřad: krajské zpracování dat pro Plzeňský kraj
• ČSÚ: Projekce obyvatelstva České republiky v letech 2023–2100