Částečné potopení vyžínací lodě Bolek na Velkém Boleveckém rybníku nezpůsobilo podle odborníků vážnější škody. Hasiči odstranili uniklé kapaliny a riziko znečištění je minimální. Hydrobiolog však varuje před jiným problémem. Pokud se nepodaří odvézt posečené vodní rostliny, může se to projevit na kvalitě vody v příští koupací sezóně.
Částečné potopení vyžínací lodě Bolek na Velkém Boleveckém rybníku v Plzni podle odborníků nezpůsobilo vážnější problém. Hasiči v pátek 16. října ráno rychle ohradili skvrnu na hladině nornými stěnami a uniklé provozní kapaliny odstranili. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase je riziko pro vodní ekosystém i pro lidi minimální. Větší starost může přijít až v příští koupací sezóně, pokud se nepodaří včas odvézt posečené vodní rostliny a ty přes zimu zetlí ve vodě.
K události došlo v noci ze čtvrtka na pátek. Profesionální hasiči ze stanice Plzeň-Košutka vyjeli podle zveřejněných informací krátce po 3:30 k úniku provozních kapalin na hladině. Skvrna byla přibližně pět metrů od břehu a měřila zhruba 20 metrů.
Místo ohradili nornými stěnami, aby se látky dál nerozšířily. Po vytažení plavidla odčerpali vodu z jeho vnitřních prostor a z hladiny sesbírali zbytky ropných látek. Zásah, při kterém bylo třeba počítat i s hmotností stroje kolem 15 až 20 tun, trval 8 hodin a 45 minut. Hasiči odhadují, že uniklo zhruba pět litrů kapalin. Podrobnosti zveřejnili na webu Hasiči.cz.
Hydrobiolog Jindřich Duras, který se Boleveckému rybníku dlouhodobě věnuje, uvedl, že kontaminace byla lokální a hasiči ji rychle zvládli odstranit. Upozornil také, že část provozních kapalin používaných na podobných strojích je biologicky odbouratelná a rozklad takových látek může trvat desítky hodin.
Rybník je navíc v posledních letech ve velmi dobrém stavu. Duras připomněl roli ponořených vodních rostlin, které pomáhají udržet vodu čirou a navazují na sebe část znečištění, které se v podobných případech objeví na hladině.
Loď Bolek na Boleváku neslouží jen jako „sekačka“. Je to pracovní plavidlo, které porosty nejen poseče, ale také je naloží a odveze ke břehu. Odvoz biomasy je podle odborníků klíčový.
Pokud se na podzim nepodaří odstranit co nejvíc vodních rostlin, část porostů přezimuje a rozloží se ve vodě. To může vrátit živiny zpět do nádrže a zvýšit riziko růstu řas v sezoně 2027. Zjednodušeně: co se teď neodveze, může se příští léto projevit horší průhledností a „zelenější“ vodou.
Správci rybníka podle dostupných informací zjišťují, v jakém je loď po havárii stavu a zda půjde opravit tak, aby mohla ještě letos vyjet na vodu. V záloze je jiné plavidlo, to ale podle hydrobiologa neumí posečenou hmotu přímo sklízet, což značně snižuje jeho využitelnost.
Velký Bolevecký rybník patří k nejvyužívanějším rekreačním místům v Plzni a je veden jako přírodní koupací voda. Krajská hygienická stanice u něj dlouhodobě publikuje výsledky sledování a základní popis lokality, včetně rozlohy 53,3 hektaru, na svém webu v části Kvalita vody koupacích míst.
Podrobnější profil koupací vody zveřejňuje také Ministerstvo zemědělství. Dokument popisuje i dlouhodobá opatření, která mají udržet nízký obsah živin a stabilní kvalitu vody, mimo jiné přivádění upravené vody z Berounky.
Událost z 16. října tak podle všeho nezanechá na Boleváku bezprostřední následky. V našem zpravodajství z Plzně ale zůstává klíčovou otázkou, co bude dál s vyžínací lodí — její provoz může rozhodnout o tom, jak bude rybník vypadat na začátku příští koupací sezóny.