Jaderné úložiště na Klatovsku? Chanovice u soudu neuspěly, průzkum pokračuje

Obec Chanovice neuspěla v dalším soudním sporu o průzkum lokality Březový potok na Klatovsku. Nejvyšší správní soud její kasační stížnost zamítl a potvrdil rozhodnutí, které umožňuje pokračovat v prověřování místa pro možné hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.

Verdikt ale neznamená, že úložiště u Chanovic skutečně vznikne. Stát teprve zjišťuje, zda lokalita splňuje přísné geologické, hydrogeologické a bezpečnostní podmínky.

Soud - jde zatím pouze o ověření podmínek

Spor začal po rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které vymezilo průzkumné území Březový potok. Proti tomuto kroku se nejprve společně postavilo deset dotčených obcí. Jejich žalobu však Městský soud v Praze zamítl a kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu následně podaly už pouze Chanovice.

Obec mimo jiné namítala, že úřady dostatečně neposoudily možné dopady budoucího úložiště na životní prostředí a další veřejné zájmy. Poukazovala také na to, že po zúžení výběru na čtyři lokality vzrostla pravděpodobnost, že stát vybere právě Březový potok.

Nejvyšší správní soud ale uvedl, že se účel současného průzkumu nezměnil. Stále jde především o získání podrobných údajů z podzemí, nikoliv o povolení výstavby.

Podle soudu proto nyní nelze požadovat stejně rozsáhlé posuzování jako ve fázi, kdy by stát rozhodoval o konkrétní stavbě. Obce a další dotčené subjekty budou moci své zájmy hájit také v případných navazujících řízeních.

Průzkumné území vzniklo v roce 2024

Ministerstvo životního prostředí vymezilo průzkumné území Březový potok v říjnu 2024 na žádost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Po zamítnutí rozkladu se rozhodnutí stalo pravomocným v březnu 2025.

Zvažované území zasahuje do katastrů deseti měst a obcí. Patří mezi ně Chanovice, Velký Bor, Pačejov, Maňovice, Olšany, Kvášňovice, Břežany, Horažďovice, Kovčín a Malý Bor.

Po pravomocném vymezení průzkumného území získaly dotčené obce také nárok na zákonné příspěvky z jaderného účtu. Pro celou lokalitu Březový potok jde podle SÚRAO o 31,2 milionu korun ročně.

Ve výběru zůstávají čtyři místa

Vláda v prosinci 2020 zúžila původně širší seznam na čtyři zvažované lokality. Vedle Březového potoka jde o Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch poblíž Temelína.

Proti vymezení průzkumných území se soudně postavily samosprávy ve všech čtyřech oblastech. Nejvyšší správní soud už v červenci 2026 zamítl také kasační stížnost Dolní Cerekve, která se týkala lokality Hrádek. Dalšími spory se soud ještě zabývá.

Geologové mají zkoumat horniny i podzemní vodu

Průzkumné práce mají postupně zahrnovat podrobné geologické mapování, geofyzikální měření a hluboké vrty. Odborníci chtějí získat přesnější údaje o složení a pevnosti hornin, výskytu puklin a zlomů i o proudění podzemní vody.

Právě tato data mají ukázat, zda je možné v lokalitě bezpečně vybudovat úložiště, které by muselo radioaktivní materiál izolovat od okolního prostředí po mimořádně dlouhou dobu.

Příprava vrtného průzkumu ale pokračuje. Veřejná zakázka na jeho první fázi ve všech čtyřech lokalitách, kterou SÚRAO vypsala v květnu 2026, byla v srpnu zrušena. Nelze proto tvrdit, že hluboké vrty na Březovém potoce už běží v plánovaném rozsahu.

O hlavní a záložní lokalitě se má rozhodnout v roce 2030

Na základě výsledků průzkumu má stát vybrat hlavní a záložní lokalitu. Rozhodnutí se očekává kolem roku 2030. Samotné hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo a další vysokoaktivní odpady má být v České republice připraveno k provozu do roku 2050.

Na Klatovsku projekt dlouhodobě vyvolává odpor. Místní samosprávy a spolky upozorňují především na možné dopady na podzemní vodu, krajinu, ceny nemovitostí a budoucí rozvoj obcí. Nesouhlas s umístěním úložiště na území regionu vyjádřili v dubnu 2021 také zastupitelé Plzeňského kraje.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu umožňuje v průzkumu Březového potoka pokračovat. O tom, zda se právě tato lokalita nakonec stane hlavním nebo záložním místem pro hlubinné úložiště, však zatím rozhodnuto není.