Tachovsko v noci zasáhlo zemětřesení o magnitudu 3,3. Otřesy probudily obyvatele

Obyvatele Tachovska v noci ze čtvrtka 22. října na pátek 23. října 2026 probudil nečekaný otřes doprovázený hlasitým duněním. Podle předběžných údajů Evropského středomořského seismologického centra (EMSC) dosáhlo zemětřesení magnituda 3,3. Epicentrum se nacházelo u Nové Vsi poblíž Přimdy. Ohnisko leželo v hloubce kolem 16 kilometrů.

Otřes byl natolik výrazný, že probudil obyvatele v širokém okolí. Lidé popisovali náhlou ránu, silný hukot i chvění celých domů. Zemětřesení pocítili také obyvatelé Domažlicka a podle hlášení seismologům se projevilo i na německé straně hranice.

Jako by kolem domu projel těžký nákladní vůz

Právě nezvyklý zvuk mnohé obyvatele překvapil více než samotné otřesy. Lidé přirovnávali dunění k projíždějícímu nákladnímu automobilu nebo hlasité explozi. Chvěla se okna, nábytek i podlahy.

Podle dostupných svědectví byly projevy nejsilnější v okolí Přimdy. Záchvěvy však zaznamenali také lidé ve vzdálenějších obcích. Zemětřesení zachytily i seismické stanice monitorující západní Čechy.

Záznamy nyní vyhodnocují odborníci. Zatímco EMSC uvádí magnitudo 3,3 a hloubku přibližně 16 kilometrů, podle informací zveřejněných německou agenturou DPA český Geofyzikální ústav předběžně stanovil magnitudo kolem 3,5 a hloubku přibližně devět kilometrů. Konečné parametry se tak mohou ještě změnit.

Bezprostředně po události nebyly hlášeny významnější škody.

Západní Čechy patří k nejaktivnějším oblastem republiky

Ačkoli může být zemětřesení pro obyvatele Tachovska překvapením, v západních Čechách nejde o výjimečný přírodní jev. Oblast západních Čech a sousedního německého Vogtlandu patří z hlediska přirozené seismické aktivity k nejvýznamnějším částem České republiky.

Nejznámější ohniska leží především na Chebsku v okolí Nového Kostela, Lubů a Skalné, tedy v dnešním Karlovarském kraji. Otřesy se však mohou projevit také v Plzeňském kraji, včetně Tachovska a Domažlicka. Páteční zemětřesení mělo podle předběžných údajů epicentrum jižněji než většina známých zemětřesných rojů na Chebsku.

Pro oblast jsou typické takzvané zemětřesné roje. Na rozdíl od běžného průběhu, kdy po jednom silném zemětřesení následují slabší dotřesy, se zde mohou během několika dnů, týdnů či měsíců odehrát stovky až tisíce menších otřesů.

Většina z nich je tak slabá, že je lidé vůbec nezaznamenají. Silnější jevy však mohou být citelné desítky kilometrů od epicentra. Samotný páteční otřes zatím není důkazem, že začal nový zemětřesný roj.

Rok 1985: Zemětřesení poškodilo domy i komíny

Jedna z nejvýraznějších událostí moderní historie české seismologie se odehrála 21. prosince 1985. Zemětřesení s epicentrem u Nového Kostela na Chebsku tehdy dosáhlo magnituda 4,6. Podle Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR šlo o nejsilnější otřes v oblasti západních Čech za posledních sto let.

Ohnisko leželo přibližně osm kilometrů pod zemským povrchem. Otřesy byly natolik výrazné, že je lidé pocítili na více než polovině území tehdejší České republiky.

V okolí epicentra zemětřesení způsobilo skutečné materiální škody. Na některých domech se objevily praskliny ve zdech a omítkách, poškodily se komíny a ze střech padaly tašky. Následky byly zaznamenány přibližně do vzdálenosti 20 kilometrů od epicentra.

Událost se stala významným impulzem pro rozvoj moderního seismologického sledování západních Čech. Vědci následně začali oblast systematicky monitorovat.

Silné otřesy se vrátily v letech 2008, 2014 i 2018

Země se v západních Čechách výrazněji třásla také v dalších desetiletích. Geofyzikální ústav eviduje významné zemětřesné roje v letech 1997, 2000, 2008, 2011, 2014, 2017 a 2018.

V říjnu 2008 začal roj, který pokračoval až do ledna následujícího roku. Přístroje zachytily více než 3 500 otřesů s magnitudem vyšším než 0,5. Nejsilnější dosáhl magnituda 3,8.

Další výrazná aktivita přišla v roce 2011, kdy nejsilnější otřes dosáhl podle souhrnného hodnocení Geofyzikálního ústavu magnituda 3,6.

V roce 2014 se v okolí Nového Kostela odehrála série zemětřesení, z nichž nejsilnější dosáhlo magnituda 4,4. Šlo o nejsilnější otřes v této oblasti od prosince 1985.

Mimořádnou pozornost vzbudil také květen 2018. Tehdy se během pouhých dvou týdnů odehrály přibližně čtyři tisíce otřesů s magnitudem vyšším než 0,5.

Nejsilnější z nich nastal v noci na 22. května 2018 a dosáhl magnituda 3,8. Jeho ohnisko leželo v hloubce přibližně 6,5 kilometru. Právě poměrně malá hloubka přispěla k tomu, že otřesy pocítili lidé nejen na Chebsku, ale dokonce i v Praze a Liberci.

Seismická aktivita pokračovala také na přelomu let 2025 a 2026. Na Chebsku se znovu objevily série slabších zemětřesení, přičemž nejsilnější novoroční otřesy dosáhly podle tehdejších zpráv magnituda 3,3.

Proč se právě v západních Čechách země třese?

Zemětřesení vznikají při náhlém uvolnění napětí v zemské kůře, nejčastěji podél geologických zlomů. Přestože Česká republika neleží na hranici velkých litosférických desek, nachází se v její západní části síť starých zlomových struktur, které jsou stále aktivní.

Významnou roli hraje oblast Chebské pánve a její okolí. Vědci zde zkoumají také proudění tekutin a plynů z větších hloubek, které může ovlivňovat podmínky na zlomech a přispívat ke vzniku zemětřesných rojů.

Jednou ze zajímavostí západočeské oblasti jsou rovněž vývěry oxidu uhličitého, například v okolí Soosu na Chebsku. Ty jsou projevem hlubinných geologických procesů.

Přesné mechanismy vzniku a opakování zdejších zemětřesných rojů jsou stále předmětem výzkumu.

Může přijít další zemětřesení?

Po jednotlivém zemětřesení mohou následovat další slabší otřesy. V západních Čechách se navíc seismická aktivita někdy rozvíjí do delších rojů, jejichž intenzita se v průběhu času mění.

Zda se podobná série rozvine také po pátečním zemětřesení na Tachovsku, zatím nelze spolehlivě určit. Současná věda nedokáže přesně předpovědět čas, místo ani sílu budoucího zemětřesení.

Z historických zkušeností nicméně vyplývá, že většina místních otřesů je slabá a nezpůsobuje větší škody. Výraznější poškození staveb se v západních Čechách v minulosti objevilo především u nejsilnějších zaznamenaných událostí.

Magnitudo přitom vyjadřuje velikost zemětřesení, nikoli automaticky rozsah škod. O jeho účincích rozhoduje také hloubka ohniska, vzdálenost od epicentra, geologické podloží a stav jednotlivých budov.

Pocítili jste otřesy? Pomozte seismologům

Zemětřesení v západních Čechách nepřetržitě sleduje síť seismických stanic WEBNET, provozovaná Geofyzikálním ústavem Akademie věd ČR. Odborníci díky ní mohou zaznamenávat i velmi slabé otřesy, které člověk vůbec nepocítí.

Důležitou součástí výzkumu jsou však také svědectví samotných obyvatel. Lidé, kteří páteční zemětřesení zaznamenali, mohou vyplnit makroseismický dotazník Geofyzikálního ústavu.

K dispozici je také bezplatná mobilní aplikace SeisLok, která zobrazuje aktuální zemětřesení v západních Čechách, jejich magnitudo, hloubku i polohu epicentra. Umožňuje rovněž odeslat vlastní hlášení.

Právě zkušenosti obyvatel pomáhají vědcům zjistit, jak daleko otřesy zasáhly a jak silně se projevily v jednotlivých obcích. I zdánlivě nevýznamné pozorování tak může přispět k přesnějšímu poznání zemětřesné aktivity v regionu.