Jak si Česko připomíná holokaust? Výzkum mapuje stovky pomníků i „kameny zmizelých“

V českých zemích stojí stovky pomníků, památníků a pamětních desek připomínajících holokaust. Přesný počet se dlouho neznal. Chyběl také ucelený přehled o tom, co jednotlivé objekty vyprávějí a jak se v čase měnilo, co společnost považovala za důležité připomenout.

Ucelenější obraz nyní přináší výzkumný tým z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Projekt sbírá data o paměťových objektech napříč Čechami, Moravou a Slezskem. Materiál původně vznikal především pro uměleckohistorický výzkum, nově však umožňuje nahlížet na paměť šoa „přes čísla“ a srovnávat vývoj od konce druhé světové války až do současnosti.

Přednáška „Co o holokaustu prozradí stovky pomníků?“

Výsledky výzkumu představí v Plzni také člen týmu, hebraista a antropolog Zbyněk Tarant, který působí na Západočeské univerzitě v Plzni.

Přednáška se uskuteční v úterý 13. května 2026 od 17:00 v Rabínském domě na adrese Palackého 442/3, Plzeň.

Návštěvníci se dozvědí, co lze vyčíst z dat o stovkách paměťových objektů, kdy vznikaly, jaké motivy se v nich opakují a jak se v průběhu desetiletí proměňoval jazyk paměti v pomníkové tvorbě.

Součástí debaty bude i pohled na to, jak se po roce 1989 změnil vztah společnosti k připomínání obětí holokaustu a proč v posledních letech rychle přibývají nové pamětní desky nebo takzvané kameny zmizelých.

Co statistika dokáže ukázat

U památníků často vnímáme především příběhy. Mapování však přidává i druhou rovinu: kolik objektů vznikalo v jednotlivých dekádách, kde se soustřeďují a jak se měnily formy připomínání. Autoři upozorňují na výrazný zlom po roce 1989, kdy ve střední Evropě začala další vlna zakládání pomníků a památníků.

Zajímavý je i rychlý nárůst drobných připomínek v posledních letech. Například pořadatelé odborné debaty v Knihovně Václava Havla uvádějí, že v Česku přibývá zhruba deset nových pamětních desek, pomníků či památníků holokaustu ročně.

Plzeň: paměť v ulicích i na mapách

Plzeň a Plzeňský kraj nejsou výjimkou. Starší přehledy ukazují, že i v Plzni je paměť holokaustu viditelná na více místech. Městská mapa památníků a pamětních desek uvádí deset připomínek obětem holokaustu. Patří sem i tzv. kameny zmizelých – mosazné kostky vsazené do chodníku před domy, odkud lidé zmizeli do transportů.

Právě takové lokální vrstvy paměti chce celostátní databáze zpřehlednit. Nejde jen o velké památníky, ale i o drobné desky, nápisy nebo nenápadné objekty, které bez kontextu snadno přehlédnete.

Databáze má být veřejná do konce roku 2026

Jedním z výstupů projektu má být elektronická databáze. Tým počítá s tím, že bude veřejně dostupná do konce roku 2026. Projekt běží v letech 2023 až 2027 a podporuje ho program NAKI III Ministerstva kultury.

Na přednášku vybírají pořadatelé vstupné 30 korun, platí se na místě.