Kařezské rybníky mají tři nové tůně. Pomohou ptákům, žábám i zadržení vody v krajině

V přírodní památce Kařezské rybníky na Rokycansku vznikly tři nové tůně. Už jsou naplněné vodou a podle Plzeňského kraje mají pomoci obnovovat mokřady, které z krajiny postupně mizí. Cílem je zvýšit biodiverzitu v místě a zlepšit zadržení vody v krajině. Jde o další zásah do přírody v regionu směřující ke zmírnění dopadů sucha.

Co se v lokalitě změnilo

Tůně vznikly na místech, která byla dlouhodobě zarostlá a postupně ztrácela hodnotu pro živočichy i rostliny. Celková plocha nových vodních ploch přesahuje 3 200 metrů čtverečních. Součástí prací byly i terénní úpravy a stabilizace okolí.

Nové tůně mají pozvolné břehy a rozsáhlé mělčiny, které jsou důležité pro mokřadní vegetaci a bezobratlé. Díky dostatečné hloubce by měly lépe odolávat i suchému létu, kdy podobné plochy často vysychají.

Proč jsou tůně bez ryb

„Cílem opatření bylo vytvořit stabilní mokřadní biotopy bez rybí obsádky, které dnes v krajině výrazně chybějí. Právě takové prostředí je důležité pro rozmnožování obojživelníků, výskyt vodního hmyzu i pro ptáky vázané na mělké stojaté vody,“ uvedl Petr Fišer.Petr Fišer

Bez ryb se v tůních snáze udrží larvy obojživelníků a daří se i vodnímu hmyzu. Z toho pak těží i ptáci, kteří potřebují mělčiny a odkryté břehy pro hledání potravy.

Kařezské rybníky: chráněná lokalita od roku 1992

Přírodní památka Kařezské rybníky byla vyhlášena v roce 1992 kvůli ochraně hnízdišť a tahových zastávek vodních ptáků. Leží mezi obcemi Kařez a Kařízek v okrese Rokycany. Tvoří ji soustava několika rybníků a navazující mokřadní louky.

V posledních letech lokalita čelí kombinaci problémů. Plzeňský kraj zmiňuje dopady intenzivního zemědělství, eutrofizaci i vysychání krajiny. Některé druhy ptáků proto omezily výskyt nebo z lokality úplně zmizely. Jedním z důvodů je i úbytek mělčin a vhodných břehů.

Jaké druhy by se mohly vrátit

Kraj očekává, že tůně podpoří návrat druhů jako bekasina otavní, čejka chocholatá, kulík říční nebo čírka obecná. Mohli by se také vrátit obojživelníci, konkrétně rosničky zelené, čolci obecní a zelení skokani.

Vedle ptáků a obojživelníků mají nové tůně podpořit i vážky, šídla nebo potápníky. Vodní hmyz je pro mokřady klíčový a zároveň citlivě reaguje na změny prostředí.

Monitoring a financování

Práce probíhaly mimo hnízdní období ptáků a v souladu s plánem péče o přírodní památku. Součástí další péče má být pravidelný monitoring, který se zaměří na vývoj populací ptáků, obojživelníků i dalších organismů.

Projekt je podle kraje plně hrazen přes Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR z programu Operační program Životní prostředí 2021–2027.