Kladruby a Zwiefalten spojuje devět století, výstava připomíná společné dědictví

Plzeňský kraj drží v rukou příběh sahající přes hranice i století. V Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici se od 28. března do 31. května 2026 koná výstava věnovaná společným stopám křesťansko-benediktinského dědictví, které propojuje západní Čechy s německým Zwiefaltenem v dnešním Bádensku-Württembersku.

Projekt Hledání stop po společném křesťansko-benediktinském dědictví ve znovusjednocené Evropě připomíná, že kláštery nebyly uzavřenými ostrovy víry, ale také významnými centry vzdělanosti, kultury a mezievropských kontaktů. Právě benediktinský klášter v Kladrubech na Tachovsku je od svého založení úzce spjatý se Zwiefaltenem.

Kořeny vztahu sahají až do roku 1115

Kladrubský klášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. a obsadili jej benediktini přicházející právě ze Zwiefaltenu. Tuto vazbu opakovaně potvrzují archivní prameny. Kontakty se neodrážely jen v písemnostech, ale také v proměně krajiny západních Čech. Klášter získával půdu, rozvíjel hospodářství a výrazně ovlivnil vznik i podobu klášterního města Kladruby.

Výstava připomíná společné dějiny i evropské souvislosti

Současná výstava v Mariánské Týnici navazuje na dlouhodobý zájem o společné dějiny obou benediktinských center. Návštěvníkům přibližuje nejen historické souvislosti mezi Kladruby a Zwiefaltenem, ale také širší význam klášterů jako míst, kde se formovala vzdělanost, duchovní život i kulturní výměna napříč Evropou.

Do širšího povědomí se projekt výrazněji dostal už v roce 2015, kdy si Kladruby připomínaly 900 let od svého založení. Právě tehdy se konala putovní výstava věnovaná historii obou klášterů a jejich vzájemným vztahům. Aktuální expozice na tuto linii navazuje a znovu otevírá téma přeshraničních vazeb, které nezmizely ani s plynutím staletí.

Do příběhu vstupují i osudy konkrétních lidí

Projekt nezůstává jen u středověkých dějin. Pozornost obrací také k osobnosti bývalého kralovického faráře Jaroslava Kubovce (1918–1997). Po únoru 1948 se podle dobových svědectví ocitl v ohrožení zatčením a v září 1949 odešel za hranice. V Německu pak působil mezi českými uprchlíky a později dlouhá léta sloužil jako kněz v Dürrenwaldstetten na okraji Švábských Alp.

Takové osudy dávají přeshraničnímu tématu velmi lidský rozměr. Ukazují, že duchovní a kulturní vazby mezi západními Čechami a jihozápadem Německa nevytvářely jen instituce a historické dokumenty, ale také konkrétní lidé, kteří je nesli dál i v nelehkých dobách.

Výstava se koná od 28. 3. 2026 od 9:00 do 31. 5. 2026 do 17:00 v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici.