Knihovna města Plzně slaví 150 let, byla založena v roce 1876

Knihovna města Plzně letos slaví 150 let od založení. Z instituce, která na počátku fungovala doslova v jedné skříni na knihy, se postupně stala moderní kulturní a vzdělávací centrum. Výročí připomíná i seriál v Radničních listech.

Od nápadu k otevření veřejné knihovny

Kořeny knihovny sahají do druhé poloviny 19. století. O obecní knihovně se v Plzni mluvilo už v roce 1874, tehdy však zůstalo jen u myšlenky. Zlom nastal o dva roky později, kdy se do příprav pustil profesor plzeňského reálného gymnázia Tomáš Cimrhanzl spolu s dalšími pedagogy a aktivními obyvateli města.

25. ledna 1876 městští zastupitelé rozhodli o zřízení veřejné knihovny. V srpnu vzniklo kuratorium, které připravilo základní dokumenty a vyzvalo Plzeňany, aby nový městský podnik podpořili knihami i finančně. Výzva vyšla 3. září 1876 v Plzeňských listech.

Jedna skříň, jeden knihovník a jasná pravidla

Konec roku 1876 přinesl otevření Obecné knihovny města Plzně. Začínala skromně v budově vyššího reálného gymnázia, kde měla vyhrazenou jedinou skříň na knihy. Prvním knihovníkem se stal Tomáš Cimrhanzl, který knihovnu vedl 25 let. Dohled nad chodem vykonávala městská rada, běžnou agendu řešilo kuratorium.

První knihovní řád obsahoval osm bodů. Půjčovat si směli jen obyvatelé Plzně. K výpůjčce byla nutná peněžitá záruka a standardní výpůjční lhůta činila nejvýše čtyři týdny. Cenné a pamětní knihy se domů nepůjčovaly; lidé do nich mohli nahlížet jen pod dohledem knihovníka nebo se souhlasem kuratoria.

Rostl počet knih i výpůjček

Po prvním roce provozu měla knihovna 3 877 svazků a zaznamenala 8 000 výpůjček. Zájem postupně sílil. Plzeňské listy v únoru 1895 uvádějí, že městská knihovna disponovala 4 217 spisy ve 4 278 svazcích. Z toho bylo 913 českých naučných knih, 2 384 českých beletristických a 920 německých titulů. Statistiky uváděly i počet přečtených titulů v jednotlivých pololetích.

Už od počátku patřila knihovna k významným kulturním místům města. Připojila se k tehdy novému evropskému trendu veřejných knihoven a v Plzni se stala symbolem otevřeného vzdělávání.