Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.
„Pokles vytěžených smrků napadených kůrovci, byl letos významný. Oproti původním předpokladům, které počítaly s nárůstem těžeb na 250 tisíc m3, pravděpodobně vytěžíme pouze okolo 150 000 m3, tj. 60 procent původního odhadu. V porovnání s rokem 2019, kdy jsme zpracovali 209 000 m3 kůrovcem napadeného dříví, budou letošní kůrovcové těžby na méně než třech čtvrtinách,“ představuje čísla letošních kůrovcových těžeb náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.
„Dalším, pro nás pozitivním vývojem je to, že se nám letos dařil i prodej vytěženého dříví. Jednak bylo dobré, že jsme ještě v prvním pololetí letošního roku vyčistili většinu skladů, kde leželo neprodané dřevo z loňského roku a i průměrné zpeněžení bude vyšší, než v roce 2019. Konkrétně - ke konci roku se bude pohybovat na úrovni 900,- Kč/m3, tedy o cca 50,- Kč/m3 více, než loni,“ doplňuje ekonomický náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Roučka.
Letos bylo možné sledovat to, že kůrovec jednoznačně vyvíjí tlak na šumavské lesy zejména v okrajových částech národního parku a v nižších nadmořských výškách. To je důsledkem silnějšího přísušku právě v těchto nižších polohách v předchozím pětiletí.
„Tuto skutečnost můžeme vyjádřit i číselně. V přírodě blízké zóně, která leží blíže jádrovým územím Národního parku Šumava (přírodní bezzásahové zóně), jsme zpracovali přibližně 45 000 m3 stromů napadených kůrovci. V zóně soustředěné péče, která se nachází především u hranic národního parku v teplejších a sušších oblastech a v přímém sousedství okolních vlastníků lesů, jsme vytěžili okolo 90 000 m3 stromů napadených kůrovci,“ porovnává Jan Kozel.
Vývoj kůrovcem napadených stromů Správa NP Šumava sleduje nejen v zásahovém, ale i v bezzásahovém území. V současné době ještě nejsou vyhodnoceny letecké snímky nově vzniklých souší v přírodní zóně, ale podle již zpracovaného monitoringu několika exponovaných lokalit vidíme, že na některých místech odumřelo oproti loňsku méně stromů, jinde jich kůrovec napadl více. Přesná čísla budeme mít k dispozici až na sklonku roku 2020.
„Vývoj kůrovcových gradací v podstatě většinou kopíruje stejný vývoj v zásahovém i bezzásahovém území. Poměrně podrobnou analýzu vývoje lýkožrouta smrkového za roky 2018-2020 máme ze Smrčiny, kde tuto situaci sleduje Česká zemědělská univerzita Praha. Zatímco loni kůrovec v oblasti Smrčiny začal gradovat a vyskytoval se hlavně v okolí polomů z roku 2017, letošní deštivé léto další rozvoj této populace v podstatě „vypnulo“ už v polovině června 2020, ještě před tím, než jsme na části území při státní hranici začali asanovat kůrovcem napadené smrky,“ informuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Není to situace nová. K podobně zřetelnému vypnutí kůrovcové gradace došlo po deštivých letech 1997 -1998, kdy v bezzásahovém území kleslo napadení na 30 procentech nebo v roce 2012, kdy na mnohem větším území ponechaném bez těžby kůrovcových smrků pokleslo napadení na 17 %.
„Dokládá to úžasnou schopnost našich lesů vyrovnávat se s klimatickými vlivy, a zároveň se ukazuje, jak nesplnitelná je představa o věčně trvajícím starém smrkovém lese. Protože právě díky vichřicím a kůrovci se les mění, přizpůsobuje a stále se obnovuje. Je to po tisíce let trvající příběh střídajících se stromových generací!“ uzavírá Pavel Hubený.
