Liebichovou Němci po několika hodinách přesunuli mezi muže. Přinášíme celý příběh

Cesta německé extremistky Marly Svenji Liebichové z české vazby do výkonu trestu měla nečekaně rychlé pokračování. Ve středu 15. července ji čeští policisté převezli z vazební věznice v Litoměřicích k německým hranicím. Krátce před desátou hodinou překročila policejní eskorta hranici a předala odsouzenou německým bezpečnostním složkám.

Liebichová poté zamířila do věznice JVA Chemnitz v Saské Kamenici. Právě toto zařízení funguje jako ústřední ženská věznice pro Sasko a Durynsko. Pobyt odsouzené zde však trval jen několik hodin. Ještě ve středu večer byla převezena do zařízení určeného pro muže.

V ženské věznici zůstala jen několik hodin

O přesunu rozhodlo vedení věznice v Saské Kamenici. Podle saského ministerstva spravedlnosti následovalo rozhodnutí po vyhodnocení všech okolností konkrétního případu. Podrobnosti úřady nezveřejnily s odkazem na ochranu osobních údajů odsouzené.

Liebichová byla ještě tentýž den převezena do mužské věznice JVA Zeithain v zemském okrese Míšeň. Saská ministryně spravedlnosti Constanze Geiertová rozhodnutí vedení věznice podpořila:

Je dobře, že věznice rychle vyjasnila situaci a nenechala se vtáhnout do inscenací.Constanze Geiertová, saská ministryně spravedlnosti

Ministerstvo zdůraznilo, že o umístění nerozhodovala politička, ale odborní pracovníci společně s vedením věznice. Při posuzování se podle německých médií zohledňovala také bezpečnost žen umístěných v chemnitzském zařízení.

Úředně je ženou, umístění ale není automatické

Liebichová byla v době odsouzení úředně vedena jako muž a vystupovala pod jménem Sven Liebich. Po vstupu německého zákona o sebeurčení v účinnost změnila svůj úřední záznam na ženské pohlaví a přijala jméno Marla Svenja.

Nový zákon začal platit 1. listopadu 2024. Lidem umožnil změnit jméno a údaj o pohlaví na matrice bez předchozího znaleckého posuzování či lékařského potvrzení. Právě na základě úředního záznamu byla Liebichová původně vyzvána, aby nastoupila do ženské věznice v Saské Kamenici.

Část německých politiků, médií, občanských iniciativ i organizací zastupujících transgender osoby však začala pochybovat, zda změna nebyla pouze provokací nebo pokusem ovlivnit podmínky výkonu trestu. Samotnou motivaci Liebichové ale nelze bez pravomocného rozhodnutí úřadů vydávat za prokázaný fakt.

Rozhoduje bezpečnost i potřeby ostatních vězňů

Saská pravidla umožňují vedení věznice rozhodnout o umístění transgender osoby individuálně. Úřední údaj o pohlaví je důležitý, není však jediným kritériem.

Vedení zařízení může přihlížet k osobnosti odsouzeného, jeho potřebám, smyslu výkonu trestu, pořádku ve věznici i bezpečnosti ostatních lidí. Významnou roli hraje také ochrana konkrétního vězně před napadením.

O případném umístění do ženského nebo mužského oddělení a o následném přemístění rozhoduje podle saského zákona vedení věznice. To vysvětluje, proč Liebichová nejprve zamířila podle formálních pravidel do ženské věznice, ale po individuálním posouzení byla přesunuta jinam.

Za nenávistné projevy osmnáct měsíců

Případ začal dávno před nynější cestou přes české území. Soud v Halle odsoudil Liebichovou v červenci 2023 k souhrnnému trestu jednoho roku a šesti měsíců vězení bez podmíněného odkladu.

Rozsudek se týkal několika skutků. Patřilo mezi ně podněcování k nenávisti, urážky, pomluvy a neoprávněný vstup. Německá média mezi trestnými činy uvádějí také schvalování útočné války.

Krajský soud v Halle rozsudek potvrdil v srpnu 2024. Další opravný prostředek byl odmítnut v květnu 2025, čímž se otevřela cesta k nástupu do výkonu trestu.

Do vězení nenastoupila a zmizela

Liebichová měla nastoupit do ženské věznice v Saské Kamenici na konci srpna 2025. K výkonu trestu se však nedostavila. Německé úřady po ní následně vyhlásily pátrání a vydaly evropský zatýkací rozkaz.

Pátrání skončilo v dubnu 2026 v západních Čechách. Čeští policisté ji zadrželi v obci Krásná nedaleko Aše na Chebsku. Po zadržení zamířila do vazby. Případem se následně zabýval Krajský soud v Plzni.

Plzeňský soud na začátku června rozhodl, že vydání do Německa je přípustné. Liebichová se proti rozhodnutí bránila. Namítala mimo jiné, že se v případě umístění do mužské věznice obává o svůj život.

Její stížnosti ale později zamítl pražský vrchní soud. Rozhodnutí o vydání se tím stalo pravomocným a české úřady mohly připravit předání německým policistům.

Proč chtěla Liebichová právě do ženské věznice v Saské Kamenici?

Právě do JVA Chemnitz měla Liebichová původně nastoupit na základě své úřední změny pohlaví. Zařízení je centrální ženskou věznicí pro Sasko a Durynsko a nabízí uzavřený i otevřený výkon trestu. Podle oficiálních údajů má 256 míst v uzavřeném režimu a dalších 75 míst v režimu otevřeném.

Liebichová před českými soudy namítala, že se v mužské věznici obává o svůj život a bezpečnost. Německá média a část politiků však její změnu jména a pohlaví krátce před nástupem trestu označovaly za možný účelový krok. Podle kritiků se mohla snažit vyhnout prostředí mužské věznice a získat příznivější nebo alespoň bezpečnější podmínky výkonu trestu. Její skutečnou motivaci však nelze vydávat za prokázaný fakt.

Režim v Chemnitzu je přizpůsoben specifickým potřebám odsouzených žen. Součástí areálu je sociálně terapeutické pracoviště, motivační program pro osoby se závislostí, oddělení pro mladistvé a také několik míst pro matky s malými dětmi. O vězeňkyně se starají psychologové, sociální pracovníci, zdravotníci a další odborníci.

Zařízení umožňuje osobní návštěvy i zabezpečené videohovory s rodinou. Samotné umístění do ženské věznice ale neznamená automaticky otevřený režim ani mírnější trest. O konkrétním oddělení, stupni dohledu a případných bezpečnostních opatřeních rozhoduje vedení věznice individuálně.

V případě Liebichové nakonec vedení JVA Chemnitz dospělo k závěru, že v ženském zařízení nezůstane. Po několika hodinách ji nechalo převézt do mužské věznice v Zeithainu.

Liebichová nyní skončila v Zeithainu

JVA Zeithain, kam byla Liebichová převezena, je určena pro výkon trestů a náhradních trestů odnětí svobody u mužů. Nachází se severně od Drážďan v oblasti mezi Míšní a Riesou.

Zařízení má celkem 395 míst. Z toho 361 připadá na uzavřený režim a 34 na otevřený výkon trestu. Věznice zaměstnává psychology, sociální pracovníky, odborníky na závislosti, umělecké terapeuty i zdravotnický personál.

Odsouzení mohou pracovat ve vězeňských provozech. K dispozici jsou psychologické rozhovory, programy zaměřené na násilí a drogové závislosti, sociální trénink, kreativní centrum nebo zahradní a zvířecí terapie. Zařízení je známé také specializovaným programem pro vězně závislé na metamfetaminu.

Do jakého oddělení byla Liebichová konkrétně umístěna a zda pro ni byla přijata zvláštní bezpečnostní opatření, úřady nezveřejnily. Nelze proto tvrdit, že bude automaticky ubytována společně s ostatními vězni bez oddělení nebo zvýšeného dohledu.

Případ se stal testem nového zákona

Kauza Liebichové překročila hranice běžného trestního případu. V Německu se stala jedním z nejvýraznějších příkladů sporu kolem zákona o sebeurčení. Kritici žádají jasnější pojistky proti jeho možnému zneužívání. Zastánci práv transgender lidí naopak upozorňují, že jednotlivý extrémní případ nesmí sloužit k plošnému zpochybňování práv celé skupiny.

Rozhodnutí v Saské Kamenici současně ukázalo, že úřední změna pohlaví sama o sobě nemusí definitivně určit místo výkonu trestu. Vězeňská správa může po individuálním posouzení dát přednost bezpečnosti, pořádku a ochraně ostatních vězňů.

Pro Marlu Svenju Liebichovou tak útěk do Česka skončil přesně tím, čeho se při jednání před plzeňským soudem obávala. Po několika hodinách v ženské věznici byla převezena do mužského zařízení, kde má nyní nastoupit osmnáctiměsíční trest.