Města nemají lokality pro rozvoj bydlení

Velká města Plzeňského kraje se potýkají s nedostatkem vhodných lokalit pro rozvoj bydlení. Pozemky sice jsou, ale bez inženýrských sítí. A na jejich výstavbu většinou radnice nemají dostatek prostředků. V dnešním vydání to píše deník Právo. Pokud je neseženou, třeba formou dotací od státu, zůstanou lokality vytipované pro zástavbu mrtvým územím. „O nezasíťované parcely není zájem,“ řekl místostarosta Tachova Václav Svoboda (KSČM). V Tachově by mohly vyrůstat desítky rodinných domků hned ve třech lokalitách. Zatím je to však hudba budoucnosti. „Ke dvěma nejsou zavedené sítě a musíme čekat, jestli na ně vůbec zbude v rozpočtu. U třetí musíme navíc požádat Pozemkový fond o bezúplatný převod,“ uvedl Svoboda. Město tak letos zřejmě dotáhne sítě jen k několika parcelám v Americké ulici, kde se tak otevře šance pro jedenáct stavebníků.
U ledu je i prodej rozlehlého území v Domažlicích určeného pro výstavbu až padesáti domků. „Radnice jejich prodej plánuje již třetím rokem a bohužel ani letos to nebude, stále tam chybějí inženýrské sítě,“ připustil městský radní Stanislav Antoš (nez). Místostarosta Jaroslav Bauer (ČSSD) připomněl, že Domažlice chystají více než padesátimiliónovou investici do místní průmyslové zóny. „Na zasíťování parcel už nezbývá,“ doplnil Bauer.
O mnoho lépe na tom nejsou ani Klatovy. „Můžeme prodat čtyři pozemky v lokalitě Za Čedíkem. Záleží ale na tom, jestli zastupitelstvo schválí, že tam za městské peníze povede silnice,“ podotkl starosta města Karel Mráz (ODS). Pokud bude postoj zastupitelstva odmítavý, město parcely neprodá. A žádné jiné připravené nemá. Město Rokycany prodalo na konci loňského roku šest stavebních parcel v oblasti bývalých kasáren. Další pozemky pro stavbu domků v současné době nemá. Zcela jiná situace panuje v Plzni na Sylvánu, kde na sedmihektarovém území - to z většiny patří městu - vyroste do roku 2006 v soukromé režii přes 130 rodinných domů. „Veškerou infrastrukturu včetně komunikací hradíme a po dokončení výstavby tyto náklady rozpočteme podle metrů mezi jednotlivé zájemce,“ vysvětlil Miroslav Kužílek, jednatel jedné ze zúčastněných stavebních firem. Infrastrukturu potom bezúplatně převezme na Plzeň. Menší města se ale tomuto ryze developerskému systému většinou brání. „Také bychom mohli předat území a o nic víc se nestarat. Jenže metr pozemku pak může klidně stát dva tisíce korun a nikoho k nám nedostaneme,“ upozornil Karel Vrzala (ODS), starosta Plané na Tachovsku. Zdejší radnice chce investovat do sítí pro lokalitu, kde bude stát sedmdesát domků, zhruba 32 miliónů korun. „Město uhradí dvě třetiny nákladů a kupující jen třetinu. Díky tomu nabídneme metr pozemku za lidovou cenu 350 korun a přilákáme hodně zájemců,“ uzavřel starosta.