Více než stovka prací a dokumentů Milana Knížáka, mezi nimi například plastika hlavy Václava Havla na ženském těle a se samopalem místo paže, je nově vystavena v plzeňské síni Masné krámy. Velkoformátové obrazy, grafiky, sochy, kolorované kresby a další díla vystavuje ředitel pražské Národní galerie pod názvem Umění je jen berla.
"Umění je svým způsobem vyplňování mezery v našich životech a nejlepší by bylo, kdybychom ho nepotřebovali," řekl novinářům Knížák, který se v Plzni narodil.
V mírné retrospektivě nabízí díla a dokumenty, jež vytvořil od počátku 60. let do roku 2003. Zajímavým exponátem je fotodokumentace pouličních akcí počátku 70. let, ale i nábytek vyrobený z nového materiálu, plastu zvaného corian, jenž umožňuje stejné opracování jako dřevo. Na výstavu umístil i sadu porcelánových talířků s uprostřed ležícími básničkami. "Umění je jen berla je název textu, který jsem napsal před mnoha lety a pak ho použil ve svých přednáškách, například v Amsterdamu. Vznikl v druhé polovině 60. let," uvedl. Kdyby nebylo umění, dělal by prý cokoliv. "Umění mi připadá magické, zvláštní, podivné, ale nepochybně bych pro sebe objevil i další oblasti," podotkl.
Předměty vybíral mezi stovkami dalších ze svého skladiště nedaleko Prahy, neboli části staré školy, kde měl původně ateliér. Sám o sobě tvrdí, že pracuje ve vlnách, ne kontinuálně. "Vždy čekám, až dozraje to, oč se zajímám několik let. Pak jsem vnitřně připraven to udělat," uvedl. Jednou z oblastí, jež u něj "dozrávala" 20 let, byla tvorba krajin.
Ve světové premiéře zazněla dnes na vernisáži i Knížákova Sonáta pro klavír. Uvedl, že se hudbou zabývá odmalička. Jeho otec si přivydělával hrou po kavárnách. "Mě se líbilo, jak si opisovali noty, tak jsem se je naučil. Tak v jedenácti jsem začal skládat ’šlágry’ podle sešitků z první republiky s trampskými nebo milostnými náměty," vzpomněl. Později ho zaujaly desky, kolážoval nejrůznější notace. Věnoval se i orchestrálním a volným komorním skladbám.
Výstava v Plzni, jejíž kurátorkou je také Knížákova manželka, potrvá do 4. listopadu. Kontroverzní umělec zde poprvé vystavoval v roce 1992. S rodiči bydlel také několik let v nedalekých Blovicích na Plzeňsku, kde jeho otec učil.
