Miliardová Akce Lázně pod drobnohledem. Chybí povolení, cena roste a zakázky budí otázky

Projekt přestavby bývalých městských lázní v Plzni na nové kulturní centrum patří k nejsledovanějším investicím Plzeňského kraje. Má nabídnout moderní zázemí pro Západočeskou galerii, společenský sál i další kulturní a volnočasové prostory. Jenže zatímco kraj mluví o přípravě velkolepé proměny chátrající dominanty na Denisově nábřeží, kolem projektu dál přibývají otázky. Chybí stavební povolení, rostou odhadované náklady a na pozadí krajských zakázek se zároveň rozbíhá soudní dohru v jiné kauze.

Takzvaná Akce Lázně měla původně podle dřívějších odhadů stát zhruba 1,8 miliardy korun. Nyní se však počítá s částkou přibližně 2,5 miliardy. Opozice i část odborné veřejnosti proto žádají jasnější odpovědi: kolik bude projekt ve skutečnosti stát, jak bude budova po dokončení fungovat a jaké náklady bude kraj muset dlouhodobě nést.

Stavební povolení stále není, soutěž má přijít na podzim

Termíny kolem povolení se v posledních měsících opakovaně posouvaly. Kraj nejprve počítal s prvním čtvrtletím roku 2026, později se mluvilo o květnu. V polovině června ale stavební povolení stále vydáno nebylo. Vedení kraje uvádí, že dokumentace už byla podána a čeká se na další postup úřadů.

Teprve po získání povolení chce kraj vypsat soutěž na zhotovitele stavby. Vyhlášení zakázky nyní odhaduje na podzim 2026. Pokud se příprava znovu nezkomplikuje, mohl by být dodavatel vybrán do konce roku. Samotná stavba by pak začala v roce 2027 a dokončení se odhaduje zhruba do tří let od zahájení prací.

Peníze má kraj uvolňovat postupně. Podle vedení hejtmanství se počítá s horizontem několika let a tempo financování bude záviset na vývoji krajského rozpočtu i celkové ekonomické situaci.

Z chátrajících lázní má vzniknout kulturní centrum

Bývalé městské lázně na Denisově nábřeží patří mezi výrazné plzeňské stavby 20. století. Objekt z roku 1932 navrhl architekt Bedřich Bendelmayer a po desetiletí tvořil jednu z dominant nábřeží. V posledních letech však budova spíše chátrala a její budoucnost byla opakovaně předmětem debat.

Plzeňský kraj v ní chce vybudovat nové zázemí pro Západočeskou galerii, která dnes působí především v Masných krámech a ve výstavní síni „13“. Nové prostory mají galerii nabídnout lepší provozní podmínky, větší možnosti pro výstavy i zázemí pro práci s návštěvníky.

Součástí plánů je také společenský sál a další prostory pro kulturu, spolky a veřejné aktivity. V dřívějších materiálech se mluvilo například o sále pro stovky lidí. Přípravné práce už v minulosti zahrnovaly i demolici zadního traktu lázní.

Projekt provází kritika od začátku

Akce Lázně je od počátku politicky citlivým tématem. Kritici dlouhodobě upozorňují především na to, že kraj nevypsal architektonickou soutěž. Návrh zadal přímo týmu architektky Evy Heyworth a přípravu řešil přes krajskou společnost Kulturní centrum Plzeňského kraje v režimu in-house.

Právě tento postup opozice opakovaně zpochybňuje. Žádá větší otevřenost, pravidelné informování zastupitelů a jasný provozní model budoucího centra. Vedle samotné ceny stavby se totiž řeší i to, kolik bude stát následný provoz, kdo jej bude zajišťovat a jak bude budova dlouhodobě využívána.

Do debaty vstoupil audit i zásah NCOZ

Napětí kolem projektu zesílilo poté, co v září 2025 zasahovali v krajské společnosti detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Kraj následně zadal externí audit, který podle zveřejněných informací popsal zhruba dvě desítky vážných pochybení ve fungování společnosti.

Vyšetřování se podle dřívějších zpráv dotýkalo krajských investic a zakázek, včetně těch, které souvisely s přípravou velkých kulturních projektů. Krajské vedení opakovaně uvádělo, že chce situaci řešit a nastavit přísnější pravidla kontroly.

Opozice ale tvrdí, že nestačí pouze čekat na další kroky policie nebo soudů. Podle ní musí kraj sám přesvědčivě vysvětlit, jak bude u miliardové investice zajištěna kontrola, transparentnost a odpovědnost za další vývoj.

Jiná krajská zakázka už míří k soudu

Do širší debaty o krajských zakázkách nyní vstupuje také další případ. Státní zástupce podal obžalobu na dvě osoby a jednu firmu kvůli podezření, že měly ovlivnit tendr Plzeňského kraje na elektronický systém kontroly pro krajské příspěvkové organizace.

Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu Plzeň-město. Dvě fyzické osoby a jedna právnická osoba čelí obžalobě ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. U jedné z osob se podle státního zastupitelství řeší také podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Zakázka se měla týkat systému, který měl kraji pomoci s kontrolou hospodaření a procesů v příspěvkových organizacích. Podle dřívějších informací šlo o tendr v hodnotě zhruba 30 milionů korun. V souvislosti s případem se v médiích objevilo i jméno firmy Dynatech.

Vyšetřování odstartovalo už v květnu 2025, kdy policie zasahovala na krajském úřadě v Plzni. Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan tehdy uvedl, že se kauza podle něj týká minulého volebního období.

Presumpce neviny platí, politické dopady jsou ale zřejmé

O vině nebo nevině obžalovaných bude rozhodovat soud. Do pravomocného rozsudku je nutné na všechny obviněné i obžalované nahlížet jako na nevinné. Samotné podání obžaloby ale znamená, že případ vstupuje do další, veřejnější fáze.

Politicky je situace pro kraj nepříjemná. Na jedné straně připravuje mimořádně nákladnou přestavbu lázní, která má být výkladní skříní kulturních investic. Na druhé straně musí čelit otázkám, zda má u zakázek dostatečně pevná pravidla a kontrolní mechanismy.

Akce Lázně tak zůstává nejen stavebním a kulturním projektem, ale také testem důvěry. Rozhodující bude, kdy kraj získá stavební povolení, za jakou cenu půjde projekt do soutěže a jak přesvědčivě dokáže veřejnosti vysvětlit, že miliardová investice bude řízena průhledně a hospodárně.

Jisté je zatím jedno: bývalé městské lázně mají šanci stát se jedním z nejvýznamnějších kulturních center v regionu. Stejně tak se ale mohou stát symbolem toho, jak složité je v Plzeňském kraji prosadit velký veřejný projekt v době, kdy se veřejnost stále víc ptá, kdo rozhoduje, za kolik a pod jakou kontrolou.