Minimální mzda půjde znovu nahoru. Vláda stanovila nový způsob výpočtu

Minimální mzda v Česku by se měla od 1. ledna 2027 opět zvýšit. Tentokrát půjde o výpočet podle předem stanoveného klíče, nikoli o dohodu „od stolu“. Pro zaměstnance v Plzni i v celém Plzeňském kraji to znamená především jedno: kdo pobírá úplné minimum, by měl mít od nového roku vyšší výdělek. Přesná částka ale zatím není známá.

Kolik je minimum dnes a co se změní od ledna

Současná minimální mzda platná od 1. ledna 2026 činí při plném úvazku (40 hodin týdně) 22 400 Kč měsíčně, resp. 134,40 Kč za hodinu.

Od 1. ledna 2027 má minimální mzda znovu vzrůst. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhlo pro rok 2027 koeficient 0,446. Nová částka se má vypočítat jako součin tohoto koeficientu a predikce průměrné mzdy na příští rok, přičemž výsledná částka se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.

Důležitý termín: MPSV počítá s tím, že Ministerstvo financí zveřejní predikci průměrné mzdy pro rok 2027 nejpozději do 31. srpna 2026. K datu 25. srpna 2026 proto ještě není jasné, o kolik přesně minimální mzda v lednu 2027 vzroste.

Proč nelze teď přesně říct „o kolik“

Koeficient 0,446 je známý, chybí ale druhá část rovnice - predikce průměrné mzdy pro rok 2027. Bez ní nelze férově a přesně spočítat novou minimální mzdu ani výši jejího lednového navýšení.

Koho se vyšší minimální mzda týká

Zvýšení se bezprostředně dotkne lidí v pracovním poměru i na dohodách, kteří pobírají minimální mzdu nebo na ni „spadnou“ po započtení odpracovaných hodin. V praxi jde často o pracovníky v úklidu, ostraze, části služeb, gastronomii nebo pomocných profesích - odvětví, která mají v Plzni a okolí silné zastoupení.

Minimální mzda představuje zákonnou spodní hranici. Pokud zaměstnanec při plném úvazku nedosáhne na zákonnou částku, musí mu zaměstnavatel rozdíl doplatit.

Minimální mzda ovlivňuje také některá pravidla ve zdravotním pojištění. Sledovat ji musí například lidé bez zdanitelných příjmů i zaměstnavatelé při kontrole minimálních odvodů u zaměstnanců.

Co na to odbory?

Odbory dlouhodobě usilují o předvídatelný růst minimální mzdy a o to, aby se postupně přibližovala k většímu podílu průměrné mzdy. MPSV hovoří o cíli dosáhnout 47 % průměrné mzdy v roce 2029.

Odbory ale upozorňují i na následné problémy, které se často objevují ve veřejném sektoru. Podle jejich připomínek se občas stává, že nejnižší tarifní stupně vycházejí pod minimální mzdou. To vede k povinným doplatkům, které sice zajistí zákonné minimum, zároveň ale zvyšují napětí v odměňování a zatěžují rozpočty organizací.

Dalším sporným bodem je role zaručené mzdy v soukromém sektoru. Odbory varují, že oslabení těchto „pojistek“ nad minimální mzdou může u některých profesí zpomalit růst mezd; zaměstnavatelé naopak volají po jednodušších pravidlech.

Podrobnosti k pravidlům minimální mzdy najdete na webu MPSV. Dopady na odvody vysvětluje také VZP.