Na Plzeňsku začíná boj o srnčata. Dobrovolníci před sečením procházejí louky a nasazují drony

Na loukách v okolí Plzně se s příchodem jara znovu řeší problém, který se každý rok opakuje. Čerstvě narozená srnčata leží ukrytá ve vysoké trávě a když cítí nebezpečí, nepokoušejí se utéct — instinktivně se přitisknou k zemi. Právě to představuje při sečení největší riziko.

Dobrovolníci z iniciativy Zachraň srnčata Plzeňsko upozorňují, že při senosečích v Česku podle jejich odhadu ročně hynou až desítky tisíc srnčat; horní odhad hovoří až o 60 tisících mláďat. Na Plzeňsku se proto každou sezonu rozbíhají záchranné akce přímo před výjezdem sekaček.

Skupiny vyrážejí do terénu často už za rozbřesku. Pomáhají si termovizními drony, které dokážou najít mládě podle tepelné stopy, dokud je porost chladnější. Jakmile dobrovolníci srnče lokalizují, odnesou ho mimo záběr sečení nebo ho šetrně vyženou z porostu, aby se dostalo do bezpečí. Nejde jen o srnčata — z luk se podobně zachraňují i další mláďata, například zajíci nebo ježci. Během jedné sezony se na Plzeňsku podařilo dostat do bezpečí přes 600 mláďat.

Bez zemědělců to nejde

Klíčová je domluva se zemědělci. Farmáři dopředu nahlásí, kdy a kde se bude sekat, a dobrovolníci tak stihnou louku prolétnout dronem a projít ještě před tím, než na ni vyjede technika. Když se termín sečení dozvědí pozdě, šance na záchranu prudce klesá.

Dobrovolníci přiznávají, že v Plzeňském kraji narážejí i na limity: louky jsou rozsáhlé a lidí do terénu není nikdy dost. Největší problém bývá tam, kde se seče současně na více plochách.

Hledají další lidi i piloty dronů

Iniciativa dál nabírá posily. Hodí se lidé do rojnice schopní brzkých startů a pohybu v terénu, ale také piloti dronů. Podle organizátorů není nutné mít vlastní stroj — v některých případech lze využít spolkové vybavení.

Informace k zapojení zveřejňuje projekt Stop sečení srnčat. Kontakty a přehled možností pomoci jsou na stránce Zapojte se. Organizátoři tam uvádějí i přímý kontakt pro Plzeňsko (telefon +420 608 208 210, e-mail zachransrnce@email.cz). Pomoci se hodí i finančně — peníze podle projektu směřují například na vysílačky, baterie do dronů, dobíjení v terénu, značení, plašiče zvěře a také na částečné pokrytí nákladů dobrovolníků.

Pomoci může i veřejnost

Riziko nezvyšují jen sekačky. Do chování srn se promítá i běžný pohyb lidí v krajině. Volně pobíhající psi na okrajích lesů a u luk mohou srny vyrušit a zvíře pak mládě uloží jinde, někdy i na méně vhodném místě. V sezoně sečí proto dobrovolníci doporučují mít psy na vodítku zejména v okolí luk a remízků.

Téma se pravidelně vrací i do regionálních debat. Pro zprávy Plzeň je to každoroční připomínka, že moderní zemědělská technika a příroda se na jaře potkávají v nejcitlivějším období — a že i pár minut navíc před sečením může rozhodnout o životě zvěře.