NPÚ kritizuje práce na náměstí Republiky. Město podle něj nechrání historickou dlažbu

Plzeňští památkáři se v novém stanovisku ostře vymezili proti způsobu, jakým město postupuje při úpravách náměstí Republiky. Zdůrazňují přitom, že jim nešlo o blokování revitalizace ani o odmítání stromů v prostoru náměstí. Od začátku však prosazovali takové řešení, které by podle nich zachovalo nejvýznamnějšímu veřejnému prostoru západočeské metropole tradiční ráz historického náměstí – navíc v území chráněném Městskou památkovou rezervací.

Památkáři nemají projekt a neví, podle čeho se staví

Podle Národního památkového ústavu (NPÚ), územního odborného pracoviště v Plzni, je zásadním problémem nedostatek informací i omezená součinnost ze strany města.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ, ÚOP) nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. NPÚ v Plzni nebyl přizván k účasti na kontrolních dnech stavby.

památkáři

Komunikace podle NPÚ vázne, stanoviska nevznikají

Z vyjádření památkářů vyplývá, že komunikace s magistrátem je podle nich nedostatečná, případně zcela chybí. NPÚ zároveň upozorňuje, že příslušný odbor magistrátu nevydává k probíhajícím úpravám žádná nová závazná stanoviska, u nichž by si měl podle zákona o státní památkové péči vyžádat písemné vyjádření NPÚ.

Odborníci přitom tvrdí, že cíle – doplnění stromů a omezení dopravy – bylo možné dosáhnout i bez razantních zásahů do podoby náměstí.

„NPÚ, ÚOP v Plzni se domnívá, že navrhované doplnění náměstí Republiky o stromy a omezení dopravy na něm bylo možné i bez razantních proměn, se kterými je realizace nyní spojena,“ stojí ve zprávě.

Největší emoce budí zásah do historické dlažby

Silné reakce veřejnosti i části odborníků vyvolala úprava historické dlažby ze žulových desek. Kritici poukazují na to, že kamenné desky s nezaměnitelnou, léty ošlapanou patinou se při úpravách řežou a brousí, což podle nich znamená znehodnocení autentického historického prvku.

S úpravou dlažby nesouhlasí například bývalý vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Petr Marovič, který byl ve funkci tři desetiletí. Podle svých slov vnímá zásah emotivně i kvůli historické kontinuitě místa – připomíná mimo jiné období let 1828 až 1850, kdy se po těchto kamenech pohyboval i slavný plzeňský purkmistr Martin Kopecký. Zásah do dlažby kritizuje rovněž občanské sdružení Pěstuj prostor.

NPÚ postup města hodnotí mimořádně tvrdě

Zmíněné nakládání s historickou dlažbou ze žulových desek představuje svévolné a neobhajitelné ničení jedné z kulturně historických a památkových hodnot Městské památkové rezervace.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni

Město: Patina zůstane, chůze bude pohodlnější

Vedení města kritiku odmítá a zdůrazňuje, že dlažba má být po úpravě komfortnější pro chodce, přičemž historický ráz podle radnice zůstane zachován.

Technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti) uvedl, že původní historická dlažba na náměstí zůstane a kameníci podle něj pouze odstraňují defekty způsobené opakovanými zásahy při opravách inženýrských sítí v minulosti.

„Původní historická dlažba ze žulových kamenných desek bude na náměstí Republiky zachována. Kamenné desky v rámci úprav náměstí nyní procházejí rukama kameníků. Ti odstraní defekty, které vznikly mnohonásobným rozebíráním a sestavováním při zemních pracích v minulosti… Upravená dlažba umožní rovinnější položení a bude tedy pro chodce komfortnější,“ uvedl Bosák s tím, že úprava se má přiblížit podobě náměstí v době, kdy okraje desek nebyly poškozené.

Náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN) na sociálních sítích argumentoval, že jde o šetrnou repasi a dlaždice se mají vrátit zpět na náměstí.

Probíhá šetrná repase každé dočasně odstraněné dlaždice. Na náměstí se zase vrátí. Zachovají si patinu a historický vzhled, ale bude po nich pohodlnější chůze, a to i pro invalidy nebo lidi s dětskými kočárky.

Tolar

Město zároveň na úpravu dlažby vyčlenilo několik milionů korun. Primátor Roman Zarzycký (ANO) veřejně uvedl, že podpořil uvolnění 25 milionů korun zejména s ohledem na ujištění, že se zachová historický ráz.

Vyhověl jsem požadavku poskytnout z rozpočtu města částku 25 milionů korun na úpravu plzeňské historické dlažby, a to zejména proto, že jsem byl ujištěn, že zůstane zachován její historický ráz. Zachování historické hodnoty dlažby považuji za zásadní a skutečně důležité.

Zarzycký

Jde jen o materiálovou recyklaci, památková hodnota mizí

V závěru svého stanoviska NPÚ opakuje, že zvolený postup považuje za nepřijatelný – a to i v případě, že se kamenné desky na náměstí vrátí. Problémem je podle památkářů samotný způsob opracování i začlenění do kontextu nové dlažby.

Mediálně frekventovanou úpravu historických kamenných desek dlažby ořezem ze spodu a ze stran a jejich zpětné použití v kontextu nové dlažby, tedy pouhou materiálovou recyklaci, nepovažuje NPÚ, ÚOP v Plzni za přístup a postup respektující a zachovávající památkovou hodnotu tohoto, pro Plzeň významného charakteristického prvku.

plzeňští památkáři

Jakou roli má NPÚ

Národní památkový ústav je odbornou organizací státní památkové péče. V řízeních podle zákona o státní památkové péči nevydává konečná rozhodnutí, ale poskytuje odborná vyjádření a stanoviska příslušným správním orgánům.

Plzeňští památkáři se v novém stanovisku ostře vymezili proti způsobu, jakým město postupuje při úpravách náměstí Republiky. Zdůrazňují přitom, že jim nešlo o blokování revitalizace ani o odmítání stromů v prostoru náměstí. Od začátku však prosazovali takové řešení, které by podle nich zachovalo nejvýznamnějšímu veřejnému prostoru západočeské metropole tradiční ráz historického náměstí – navíc v území chráněném Městskou památkovou rezervací.

Památkáři nemají projekt a neví, podle čeho se staví

Podle Národního památkového ústavu (NPÚ), územního odborného pracoviště v Plzni, je zásadním problémem nedostatek informací i omezená součinnost ze strany města.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni (NPÚ, ÚOP) nemá k dispozici verzi projektové dokumentace, podle níž se stavba realizuje, a neví tedy, jestli stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí příslušných správních orgánů. NPÚ v Plzni nebyl přizván k účasti na kontrolních dnech stavby.

památkáři

Komunikace podle NPÚ vázne, stanoviska nevznikají

Z vyjádření památkářů vyplývá, že komunikace s magistrátem je podle nich nedostatečná, případně zcela chybí. NPÚ zároveň upozorňuje, že příslušný odbor magistrátu nevydává k probíhajícím úpravám žádná nová závazná stanoviska, u nichž by si měl podle zákona o státní památkové péči vyžádat písemné vyjádření NPÚ.

Odborníci přitom tvrdí, že cíle – doplnění stromů a omezení dopravy – bylo možné dosáhnout i bez razantních zásahů do podoby náměstí.

„NPÚ, ÚOP v Plzni se domnívá, že navrhované doplnění náměstí Republiky o stromy a omezení dopravy na něm bylo možné i bez razantních proměn, se kterými je realizace nyní spojena,“ stojí ve zprávě.

Největší emoce budí zásah do historické dlažby

Silné reakce veřejnosti i části odborníků vyvolala úprava historické dlažby ze žulových desek. Kritici poukazují na to, že kamenné desky s nezaměnitelnou, léty ošlapanou patinou se při úpravách řežou a brousí, což podle nich znamená znehodnocení autentického historického prvku.

S úpravou dlažby nesouhlasí například bývalý vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Petr Marovič, který byl ve funkci tři desetiletí. Podle svých slov vnímá zásah emotivně i kvůli historické kontinuitě místa – připomíná mimo jiné období let 1828 až 1850, kdy se po těchto kamenech pohyboval i slavný plzeňský purkmistr Martin Kopecký. Zásah do dlažby kritizuje rovněž občanské sdružení Pěstuj prostor.

NPÚ postup města hodnotí mimořádně tvrdě

Zmíněné nakládání s historickou dlažbou ze žulových desek představuje svévolné a neobhajitelné ničení jedné z kulturně historických a památkových hodnot Městské památkové rezervace.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni

Město: Patina zůstane, chůze bude pohodlnější

Vedení města kritiku odmítá a zdůrazňuje, že dlažba má být po úpravě komfortnější pro chodce, přičemž historický ráz podle radnice zůstane zachován.

Technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti) uvedl, že původní historická dlažba na náměstí zůstane a kameníci podle něj pouze odstraňují defekty způsobené opakovanými zásahy při opravách inženýrských sítí v minulosti.

„Původní historická dlažba ze žulových kamenných desek bude na náměstí Republiky zachována. Kamenné desky v rámci úprav náměstí nyní procházejí rukama kameníků. Ti odstraní defekty, které vznikly mnohonásobným rozebíráním a sestavováním při zemních pracích v minulosti… Upravená dlažba umožní rovinnější položení a bude tedy pro chodce komfortnější,“ uvedl Bosák s tím, že úprava se má přiblížit podobě náměstí v době, kdy okraje desek nebyly poškozené.

Náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN) na sociálních sítích argumentoval, že jde o šetrnou repasi a dlaždice se mají vrátit zpět na náměstí.

Probíhá šetrná repase každé dočasně odstraněné dlaždice. Na náměstí se zase vrátí. Zachovají si patinu a historický vzhled, ale bude po nich pohodlnější chůze, a to i pro invalidy nebo lidi s dětskými kočárky.

Tolar

Město zároveň na úpravu dlažby vyčlenilo několik milionů korun. Primátor Roman Zarzycký (ANO) veřejně uvedl, že podpořil uvolnění 25 milionů korun zejména s ohledem na ujištění, že se zachová historický ráz.

Vyhověl jsem požadavku poskytnout z rozpočtu města částku 25 milionů korun na úpravu plzeňské historické dlažby, a to zejména proto, že jsem byl ujištěn, že zůstane zachován její historický ráz. Zachování historické hodnoty dlažby považuji za zásadní a skutečně důležité.

Zarzycký

Jde jen o materiálovou recyklaci, památková hodnota mizí

V závěru svého stanoviska NPÚ opakuje, že zvolený postup považuje za nepřijatelný – a to i v případě, že se kamenné desky na náměstí vrátí. Problémem je podle památkářů samotný způsob opracování i začlenění do kontextu nové dlažby.

Mediálně frekventovanou úpravu historických kamenných desek dlažby ořezem ze spodu a ze stran a jejich zpětné použití v kontextu nové dlažby, tedy pouhou materiálovou recyklaci, nepovažuje NPÚ, ÚOP v Plzni za přístup a postup respektující a zachovávající památkovou hodnotu tohoto, pro Plzeň významného charakteristického prvku.

plzeňští památkáři

Jakou roli má NPÚ

Národní památkový ústav je odbornou organizací státní památkové péče. V řízeních podle zákona o státní památkové péči nevydává konečná rozhodnutí, ale poskytuje odborná vyjádření a stanoviska příslušným správním orgánům.