Obce z Pošumaví jdou znovu k soudu kvůli úložišti jaderného odpadu

Obce z okolí lokality Březový potok na Klatovsku v Plzeňském kraji se znovu obracejí na soud. Kvůli plánovaným geologickým vrtům, které mají prověřit území pro budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu, podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V regionu jde o dlouholetý spor – obce proti záměru protestují více než dvacet let.

Kasační stížnost navazuje na rozsudek Městského soudu v Praze z konce dubna 2026. Ten zamítl správní žalobu obcí proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které průzkum v pošumavské lokalitě povolilo i přes nesouhlas všech dotčených samospráv.

Průzkum se podle správy nezastaví

Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů žaloby ani kasační stížnosti práce nebrzdí. Nemají odkladný účinek, proto správa dál počítá s přípravou i hlubších geologických vrtů. V dalších fázích mají jít až do hloubek stovek metrů; v plánu jsou vrty zhruba od 300 do 1 200 metrů.

První vrtné práce už běží jinde. V úterý 2. června 2026 odstartoval v lokalitě Janoch u Temelína geologický průzkum zaměřený na vodu. V terénu se vrtá do zhruba 30 až 100 metrů. Podle harmonogramu mají podobné práce postupně probíhat ve všech čtyřech vytipovaných oblastech, tedy i na Klatovsku v Plzeňském kraji.

Pošumaví je jedna ze čtyř lokalit

Stát v současnosti pracuje se čtyřmi místy, kde by jednou mohlo vzniknout hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo. Kromě pošumavského Březového potoka (oblast kolem Horažďovic, Chanovic, Pačejova a dalších obcí) jsou v užším výběru ještě Janoch u Temelína a lokality Horka a Hrádek na Vysočině.

Obce z Pošumaví dlouhodobě kritizují omezené možnosti účasti v procesu. Starostové tvrdí, že stát s nimi komunikuje málo a pozdě, a že nabízené kompenzace neodpovídají dopadům tak velké stavby na místní život.

Připomínky ke koncepci

Samosprávy z Březového potoka zaslaly také připomínky k aktualizaci státní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem. Požadují, aby stát znovu podrobně posoudil vlivy na životní prostředí a srovnal i jiné možné varianty než hlubinné úložiště.

V připomínkách zmiňují například dlouhodobé „správcovství“ odpadu, možnost mezinárodního úložiště v zahraničí nebo budoucí využití přepracovaného paliva. Zároveň požadují, aby stát jasně vyčíslil dopady růstu množství odpadu v souvislosti s plánovaným prodlužováním provozu Dukovan a Temelína i s úvahami o nových velkých a malých reaktorech.

Obce také varují, že se plánovaný termín zprovoznění úložiště posouvá dopředu. Dřívější plán počítal s rokem 2065, novější scénář pracuje s rokem 2050. Pozadí změn tvoří i evropsná debata o jádru jako „zelené“ investici a tlak, aby státy měly finální řešení pro vysoce radioaktivní odpad do poloviny století.

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí

Starostové z Pošumaví upozorňují na skokový růst odhadovaných nákladů, se kterými koncepce pracuje. V připomínkách zpochybňují, zda bude stačit tempo, jakým se plní takzvaný jaderný účet. Obávají se, že pokud peníze nebudou, vznikne tlak na levnější řešení, nebo že se část nákladů nakonec přesune na stát.

V Plzeňském kraji tak téma zůstává živé i po posledním soudním verdiktu. Kasační stížnost nyní posoudí Nejvyšší správní soud. Současně ale pokračují přípravy průzkumů, které mají státu dodat data pro výběr finální a záložní lokality. Rozhodnutí má padnout do roku 2030.