Pět tisíc kilometrů asfaltu. Plzeňský kraj je silniční gigant, řidiči ale často řeší objížďky

Plzeňský kraj patří mezi největší silniční regiony v republice. K začátku roku 2026 měřily zdejší silnice a dálnice dohromady 5 152,1 kilometru. To je délka, která by po silnici vystačila z Plzně až daleko za hranice Evropy. V mezikrajském srovnání je Plzeňský kraj třetí v Česku – před ním jsou jen Středočeský a Jihočeský kraj.

Na první pohled by to mohlo znít jako dobrá zpráva pro řidiče. Jenže realita je složitější. Plzeňský kraj je zároveň třetím největším krajem v republice, a tak se dlouhá síť rozprostírá na velkém území. Hustota silnic a dálnic proto není nijak mimořádná. Na jeden kilometr čtvereční připadá 673,6 metru komunikací.

Jinými slovy: silnic je tu hodně, ale kraj je tak rozlehlý, že mezi městy, vesnicemi, lesy a pohraničními oblastmi se jejich délka rychle „ztratí“. Právě proto jsou pro řadu obyvatel každodenním tématem nejen hlavní tahy do Plzně, ale i silnice druhých a třetích tříd, které spojují menší obce.

Kraj stojí hlavně na menších silnicích

Největší část sítě netvoří dálnice ani hlavní tahy první třídy, ale běžné okresní a krajské silnice. Silnice III. třídy tvoří 60,5 procenta všech komunikací v kraji. Dalších 29,2 procenta připadá na silnice II. třídy.

To je důležité hlavně pro běžný život v regionu. Právě po těchto silnicích lidé jezdí do práce, do škol, k lékaři nebo za nákupy. Zároveň jsou to komunikace, které nejvíce trpí zimou, nákladní dopravou i dlouhodobým provozem. Když se tedy mluví o kvalitě silnic v Plzeňském kraji, většina řidičů nemyslí dálnici, ale právě tyto každodenní trasy mezi obcemi.

D5, jediná dálnice v kraji drží region pohromadě

Dálniční síť Plzeňského kraje je naopak velmi jednoduchá. Jedinou dálnicí v regionu je D5, která spojuje Prahu, Plzeň, Rozvadov a Německo. Na území kraje protíná pět okresů: Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov.

Celkově měří D5 v kraji 151,8 kilometru. Nejdelší úsek leží na Tachovsku, kde dálnice zabírá 44,7 kilometru. Pro západní Čechy má zásadní význam: vozí turisty, pendlery, zásobování i těžkou kamionovou dopravu mezi Českem a Německem.

Právě kolem D5 se proto soustředí i některé připravované dopravní projekty. Výrazně sledovaná je například nová silnice mezi dálnicí D5 a Stodem, která má v budoucnu ulevit přetíženým obcím na tahu Plzeň–Domažlice.

Nová silnice D5–Stod má odvést kamiony z obcí

Jednou z největších připravovaných dopravních staveb v kraji je propojení dálnice D5 se silnicí I/26 u Stodu. Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že nová trasa odvede dopravu mimo Sulkov, Líně, Zbůch, Chotěšov a Stod.

Má jít o zhruba 12,5 až 13 kilometrů dlouhou silnici ve střídavém třípruhu. To znamená, že prostřední pruh se bude podle úseku střídat pro jeden nebo druhý směr. Cílem není jen zrychlit cestu, ale hlavně umožnit bezpečnější předjíždění a zklidnit dopravu v obcích.

Podle zveřejněných informací tvoří na této trase významnou část provozu těžká nákladní doprava. Po dokončení by nová silnice měla odvést mimo obce tisíce kamionů denně. Pro obyvatele na jihu Plzeňska by to znamenalo méně hluku, méně kolon a bezpečnější pohyb v obcích.

Klatovsko má nejvíc silnic, ale žádnou dálnici

Zajímavý kontrast nabízí Klatovsko. Právě tam leží největší část silniční sítě Plzeňského kraje – 22,2 procenta všech krajských silnic a dálnic. Přesto okresem nevede žádná dálnice.

Dává to smysl při pohledu na mapu. Klatovsko je rozsáhlé, členité a plné menších sídel, která potřebují silniční spojení. Z pohledu motoristů to ale zároveň znamená delší dojezdové trasy a větší závislost na silnicích nižších tříd.

Druhou největší část sítě má okres Plzeň-sever s 17,3 procenta, třetí je Plzeň-jih s 16,2 procenta. Nejmenší podíl komunikací připadá na okres Plzeň-město a Rokycany.

Mostů je v kraji téměř třináct set. Nejdelší jsou v Plzni

Silniční síť nejsou jen kilometry asfaltu. Patří k ní také mosty, podjezdy a přejezdy. V Plzeňském kraji bylo k začátku roku 2026 evidováno 1 293 mostů o celkové délce přes 28 kilometrů.

Nejvíce mostů je na Klatovsku, celkem 306. V souhrnné délce ale vede Plzeň-město. Mostů je tam sice méně, zato jsou výrazně delší. Průměrný most v Plzni měří 48,3 metru, zatímco krajský průměr je 21,7 metru.

Největší podíl mostů leží na silnicích III. a II. třídy. Dálničních mostů je méně, ale svou délkou jsou výrazné – tvoří více než třetinu celkové délky všech mostů v kraji.

Plasy čeká rekordní most. Má být nejvyšší silniční most v Česku

Jedna z nejzajímavějších dopravních staveb vzniká na severním Plzeňsku. U Plas se připravuje most na budoucím obchvatu města na silnici I/27. Má překlenout údolí řeky Střely a podle zveřejněných údajů se má stát nejvyšším silničním mostem v České republice.

Most má být dlouhý téměř půl kilometru a v nejvyšším místě dosáhnout výšky 87,3 metru. Součástí má být také chodník a vyhlídkové místo. Stavba má být hotová v roce 2028 společně s obchvatem Plas.

Pro řidiče bude mít obchvat praktický význam: doprava se má vyhnout centru Plas, zatáčkám a úsekům, kde dnes projíždí velké množství aut i nákladních vozidel.

Přejezdy, podjezdy

K dopravní síti kraje patří také 273 podjezdů a 159 železničních přejezdů. Nejvíce přejezdů je na Domažlicku, výrazný podíl mají také severní Plzeňsko, Tachovsko a jižní Plzeňsko.

Pro řidiče to nejsou jen položky ve statistice. Přejezdy a podjezdy často rozhodují o plynulosti dopravy, bezpečnosti i možnostech objížděk. Na dálnicích se železniční přejezdy nevyskytují, nejčastěji jsou naopak na silnicích III. třídy.

Objížďky a uzavírky ukazují, jak citlivá síť je

Dlouhá silniční síť ale neznamená, že se řidiči vždy dostanou do cíle snadno. Jakmile se v kraji sejde několik oprav najednou, rychle se ukáže, jak citlivé jsou hlavní příjezdy do Plzně i objízdné trasy v okolních obcích. V posledních týdnech to potvrzují omezení u Třemošné, na Bílé Hoře, na přivaděči od Domažlic i v okolí napojení na dálnici D5.

Právě proto jsou uzavírky a objížďky pro řidiče často viditelnější než samotná statistika o tisících kilometrů silnic. Stačí zúžený provoz na důležitém tahu, oprava mostu nebo odklon kamionů přes město a z běžné cesty do Plzně se může stát výrazně delší cesta. O aktuálních komplikacích jsme psali také v článku Další příjezd do Plzně čekají kolony. Obchvat Třemošné se uzavře a tranzit se vrátí do města.

Čísla v kostce

• 5 152,1 km silnic a dálnic v Plzeňském kraji k 1. lednu 2026.
• 3. místo v Česku podle délky silniční a dálniční sítě.
• 673,6 m/km2 činí hustota komunikací.
• 60,5 % sítě tvoří silnice III. třídy.
• 151,8 km měří dálnice D5 v Plzeňském kraji.
• 1 293 mostů je evidováno na silnicích a dálnicích v kraji.
• 159 železničních přejezdů se nachází na krajských komunikacích.

Plzeňský kraj je silniční velmocí, ale zároveň regionem dlouhých vzdáleností. Má rozsáhlou síť, jednu klíčovou dálnici, mnoho menších silnic a řadu obcí, které stále čekají na dopravní úlevu.

Statistiky tak neukazují jen počet kilometrů. Vysvětlují i to, proč jsou opravy, obchvaty, mosty a nové přeložky v kraji tak citlivým tématem. Pro někoho jsou to čísla v tabulce, pro obyvatele Plzeňska, Klatovska, Tachovska nebo Domažlicka ale každodenní realita na cestě do práce, školy nebo domů.