Plná parkoviště, davy i neukáznění turisté. Šumava chce chránit citlivá místa

Národní parky v Česku hledají způsoby, jak ulevit nejcitlivějším místům, která v sezoně trpí návalem turistů. V praxi to znamená více práce s daty o návštěvnosti, lepší informování lidí před výletem i na místě a důraz na osvětu. Pro Plzeňský kraj je klíčová především Šumava, kam každoročně míří miliony návštěvníků.

Národní park Šumava podle správy ročně navštíví zhruba 2,5 milionu lidí. Mezi jednotlivými místy jsou přitom velké rozdíly. Zatímco centrální parkoviště na Modravě bývá často na hraně kapacity, v některých okrajových částech parku se i dopoledne objevují jen jednotky turistů.

Správa parku proto plánuje návštěvníky více motivovat k odklonu od tradičních „špiček“ a nejvytíženějších lokalit. Jako příklady uvádí Zadní Paště nebo údolí Křemelné u Prášil. U druhé lokality je ale třeba brát v úvahu omezení způsobené uzavřeným mostem přes Křemelnou.

Sčítače na parkovištích

Jedním z nástrojů, které mají pomoci rozložit turistický ruch, jsou sčítače na vybraných parkovištích. Na Šumavě je správa už používá na několika místech a nově chce část informací nabídnout i veřejnosti. Cílem je, aby návštěvníci viděli, zda je parkoviště plné a jak rychle se zaplňuje. Podle toho si mohou vybrat jiný výchozí bod nebo upravit čas příjezdu.

Krkonoše spoléhají na kamery

V Krkonoších funguje už několik let telematický systém, který má hlídat dodržování pravidel vjezdu do chráněných částí pohoří. Systém je založený na kamerách čtoucích registrační značky. V polovině května 2026 přibyla kamera u Lesní boudy nad Pecí pod Sněžkou. Celkem je podle správy v provozu deset kamer a do budoucna se počítá s rozšířením až na několik desítek zařízení.

Nasazení kamer ale v části Krkonoš vyvolalo kritiku. Někteří podnikatelé a provozovatelé horských objektů zpochybňují, zda je dohled nastaven správně. Správa parku naopak tvrdí, že systém slouží hlavně k ochraně klidových území a kontrole povolených vjezdů.

Jiný přístup zvolil Národní park České Švýcarsko. Tam chtějí více upozorňovat na typické návštěvnické špičky a současně propagovat lokality, kde je volněji. Myšlenka je jednoduchá: když lidé dopředu uvidí, kdy se tvoří davy, snáz přeskupí plán výletu.

Problém nejsou jen počty

Správy parků upozorňují, že tlak na přírodu nezpůsobuje jen počet návštěvníků. Výraznou roli hraje i chování části z nich. Opakují se případy pohybu mimo značené trasy, táboření na nepovolených místech, rušení zvěře, vstupy do nejcennějších zón nebo volně pobíhající psi.

I proto se do plánů kromě technologií dostává silnější osvěta. Počítá se s komentovanými vycházkami, akcemi pro veřejnost a srozumitelnými pravidly, která lidé uvidí ještě před příjezdem.

Projekt Zodpovědně do přírody

Změny zastřešuje projekt Zodpovědně do přírody: Partnerství pro národní parky. Podle projektových podkladů má probíhat od října 2025 do prosince 2028. Celkový rozpočet přesahuje 136 milionů korun, požadovaný grant je zhruba 122,5 milionu korun.

Na projektu spolupracují všechny čtyři národní parky v Česku, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci a další partneři. Mezinárodní oporu projektu představuje švýcarský národní park. Důležitá je i podpora z programu švýcarsko-české spolupráce v oblasti udržitelného turismu a ochrany biodiverzity.

Kromě monitoringu návštěvnosti se projekt zaměřuje i na vzdělávání. V plánu je společná vzdělávací platforma, e-learning, informační kampaň a větší zapojení dobrovolníků, průvodců a lidí, kteří v parcích pracují s návštěvníky.

Co to znamená pro Plzeň a Plzeňský kraj

Pro obyvatele Plzně a okolí, kteří míří na Šumavu převážně na jednodenní výlety, by nové kroky měly přinést lepší orientaci v tom, kde se tvoří zácpy a kde je naopak klid. Správa parku chce zároveň více ukazovat, že Šumava není jen několik známých výchozích bodů, ale i řada méně vytížených míst na území Plzeňského kraje, která návštěvu snesou citlivěji.