Plzeňská zoo chystá jubilejní sezonu. Největší vizí zůstává pavilon pro slony indické

Plzeňská zoologická a botanická zahrada vstupuje do jubilejní sezony. V roce 2026 si připomíná sto let od založení a chystá sérii akcí, vydání historické knihy i další stavby. V zákulisí zároveň pokračuje příprava dlouho plánovaného pavilonu pro slony indické, který by měl výrazně zvětšit celý areál.

Zoo v Plzni patří k nejnavštěvovanějším v Česku. Výjimečná je tím, že je od počátku propojená s botanickou částí. Původně ale začínala skromně: v roce 1926 vznikla v Doudlevcích na malém prostoru u Radbuzy. Starý areál se uzavřel na podzim 1961, mimo jiné kvůli nákaze snětí slezinnou. Na Lochotín se zoo přestěhovala v roce 1963.

Dnes má zahrada zhruba 21 až 22 hektarů a chová kolem šesti a půl tisíce zvířat. Dlouhodobě se soustředí na záchranné programy a ochranu ohrožených druhů. Na projekty přispívají i návštěvníci – část výtěžku ze vstupného jde přímo na ochranářské aktivity.

Oslavy vyvrcholí v září

Hlavní narozeninový program má vyvrcholit v neděli 20. září 2026. Oslavy se uskuteční přímo v areálu i v lochotínském amfiteátru. Přehled akcí zveřejňuje Zoo Plzeň na webu a sociálních sítích.

Nový skleník, medúzy a další zázemí

Jedním z „dárků“ ke stovce má být zahájení stavby nového tropického pavilonu Seychelský skleník. V plánu je tropická zeleň, expozice pro seychelské želvy obrovské a chov motýlů. Součástí širších záměrů je i rozvoj pavilonu s medúzami.

Zoo navíc získala pozemek po bývalé kynologické základně. V budoucnu tam počítá s novými expozicemi, například pro supy, pandy červené nebo část kopytníků.

Město Plzeň zároveň investuje do rekonstrukce budovy ředitelství a zázemí zahrady. Oprava má stát zhruba 35 milionů korun a hotová by měla být přibližně za rok. Cílem je snížit energetickou spotřebu a zlepšit podmínky pro odbornou práci zaměstnanců.

Sen jménem „Sloni na Mži“

Největší ambicí zůstává projekt Sloni na Mži. Nový pavilon a výběhy mají vzniknout na zhruba 13 hektarech luk naproti současnému areálu. Náklady se odhadují na zhruba jednu miliardu korun. Po dokončení má záměr „uzavřít okruh“ návštěvnických tras a rozšířit plochu zoo až na 34 hektarů.

Samotná stavba by podle dřívějších odhadů mohla trvat dva až tři roky. Nejnákladnější částí by měl být sloninec a navazující velkokapacitní restaurační zázemí. V Plzni by mělo v budoucnu žít jedno samčí a dvě až tři samice. Zoo chce zvířata získat v rámci mezinárodního záchranného programu.

Plzeňská zoo je příspěvkovou organizací města a zaměstnává přes 140 lidí. Loni ji navštívilo 491 627 lidí. Areál je otevřený celoročně; v hlavní sezoně obvykle od rána do večera. Jubilejní rok tak má být nejen návratem do historie, ale především dalším krokem v rozvoji jedné z nejvýznamnějších atrakcí Plzně a celého Plzeňského kraje.