Plzeňský kraj je jedním z nejlesnatějších v Česku. Jehličnanů ale postupně ubývá

Jehličnany v Plzeňském kraji stále jednoznačně převažují. Tvoří více než čtyři pětiny všech porostů, jejich plocha se však meziročně snížila. Zároveň klesla i nově zalesněná plocha. Při obnově lesa se mezi jehličnany nejčastěji vysazoval smrk, mezi listnatými dřevinami pak dub a buk.

Lesy pokrývají přes 40 procent kraje

Ke konci roku 2025 zaujímaly lesní pozemky v Plzeňském kraji 309,7 tisíce hektarů. To odpovídá 40,5 procenta celkové rozlohy regionu.

Největší podíl na krajských lesích má okres Klatovy, a to především díky Šumavě. Připadá na něj 27,3 procenta lesních pozemků v kraji. Výrazně zastoupené jsou také okresy Tachov s podílem 19,5 procenta a Plzeň-sever s 16,8 procenta.

Na Rokycansku tvoří lesní pozemky téměř polovinu rozlohy okresu. Významnou roli zde hrají zejména oblasti Křivoklátska a Brd.

Z dlouhodobého pohledu výměra lesních ploch v kraji mírně roste. Výraznější nárůst mezi lety 2015 a 2016 souvisel se zrušením vojenského újezdu Brdy, jehož převážně zalesněné části byly převedeny do okresů Rokycany a Plzeň-jih.

V Česku má kraj druhý největší podíl lesů

Na celkové výměře lesů v České republice se Plzeňský kraj podílel 11,5 procenta. V mezikrajském srovnání šlo o druhý nejvyšší podíl po Jihočeském kraji, kde lesy tvořily 14,2 procenta republikové výměry.

Třetí místo připadlo Středočeskému kraji společně s Prahou. Ostatní regiony se pohybovaly v rozmezí pěti až 7,7 procenta.

Zalesňování v roce 2025 zpomalilo

V roce 2025 bylo v Plzeňském kraji nově zalesněno 2 692 hektarů. Oproti roku 2024 to bylo o 598 hektarů méně. Ve srovnání s rokem 2023, kdy zalesňování dosáhlo nejvyšší hodnoty od roku 2000, šlo o pokles o 22,6 procenta.

Smrk stále vede, i když je citlivý na sucho

Při umělém zakládání lesa převažovaly jehličnaté dřeviny. Vysazeny byly na ploše 1 817 hektarů. Nejčastěji šlo o smrk, který připadl na 1 066 hektarů.

Smrk je pro lesní hospodářství dlouhodobě významný díky rychlému růstu a ekonomickému využití. Zároveň ale patří mezi dřeviny, které hůře snášejí dopady klimatické změny, zejména sucho a vyšší teploty.

Listnaté dřeviny byly při zalesňování zastoupeny na ploše 876 hektarů. Nejčastěji se vysazovaly duby, a to na 373 hektarech, a buky na 270 hektarech.

Přestože se podíl jehličnanů dlouhodobě pozvolna snižuje ve prospěch listnatých dřevin, změna je pomalá. Jehličnany dál zabírají 81,2 procenta plochy porostů v kraji, tedy 243,3 tisíce hektarů.

Lesníci více zasahovali ve starších porostech

Péče o lesy se netýká jen samotné výsadby. V roce 2025 pokračovaly také výchovné zásahy, tedy prořezávky a probírky.

Prořezávky, které se provádějí hlavně v mladých porostech kvůli snížení hustoty a lepšímu zdravotnímu stavu lesa, zasáhly 5 132 hektarů. Meziročně to bylo o dvě procenta méně.

Naopak probírky ve starších porostech vzrostly. Lesníci je provedli na 11 243 hektarech, což znamená meziroční nárůst o 14,2 procenta. Tyto zásahy pomáhají zlepšit stabilitu porostu a podpořit kvalitnější stromy.

Přirozená obnova klesla, škody zvěří vzrostly

Přirozenou obnovou prošlo v Plzeňském kraji 607 hektarů lesa. Jde o obnovu, kdy nový porost vzniká samovolně ze semen mateřských stromů nebo z náletu. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o 44 hektarů méně.

Klesla také plocha chemicky a biologicky ošetřené lesní půdy. Naopak vzrostly škody způsobené zvěří. V Plzeňském kraji dosáhly 9,686 milionu korun, což byla druhá nejvyšší hodnota mezi kraji.

Vyšší škody vykázal pouze Jihočeský kraj. Plzeňský kraj byl druhý i v roce 2024, kdy škody činily 8,351 milionu korun. Nejnižší škody byly v obou sledovaných letech zaznamenány v Královéhradeckém kraji.

Těžba dřeva mírně klesla

V roce 2025 se v Plzeňském kraji vytěžilo 2,2 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry. Meziročně to znamenalo pokles o 2,2 procenta.

Na těžbě se téměř výhradně podílely jehličnaté dřeviny. Tvořily více než 95 procent celkového objemu. Listnaté dřevo představovalo 101,2 tisíce metrů krychlových.

Plzeňský kraj se na celkové těžbě dřeva v České republice podílel 13,2 procenta. Také v tomto ukazateli mu patřilo druhé místo po Jihočeském kraji, který měl podíl 15,7 procenta. Třetí skončil Středočeský kraj společně s Prahou.

Nahodilá těžba výrazně ubyla

Nahodilá těžba, tedy zpracování stromů poškozených větrem, sněhem, námrazou, hmyzem nebo houbovými chorobami, tvořila v roce 2025 necelou pětinu celkové těžby v kraji.

V minulosti přitom dokázala vývoj těžby výrazně ovlivnit. Výrazný výkyv nastal například v roce 2007, kdy se rozšířil kůrovec a šumavské lesy zároveň poškodil orkán Kyrill. Další nárůst přišel kolem roku 2020 v souvislosti se suchými roky a další vlnou kůrovcové kalamity.

Mezi lety 2024 a 2025 se však nahodilá těžba v Plzeňském kraji snížila o 57,5 procenta. Hlavním důvodem byl výrazně nižší objem napadeného dřeva.

Největší podíl měla těžba po hmyzích škůdcích

Z celkového objemu nahodilé těžby připadlo v roce 2025 celkem 47,2 procenta na těžbu způsobenou hmyzími škůdci. Dalších 29,8 procenta tvořila těžba živelní.

Od roku 2021 je patrný výrazný pokles nahodilé těžby způsobené hmyzem. To naznačuje zpomalení šíření kůrovce, mimo jiné i díky příznivějšímu počasí.

Přesto měl Plzeňský kraj mezi všemi regiony nejvyšší podíl hmyzové těžby na zpracované nahodilé těžbě. Na republikové hodnotě se podílel 15,3 procenta. Naopak u podílu živelní těžby na nahodilé se kraj zařadil na poslední místo.

Co z čísel vyplývá

Lesy v Plzeňském kraji zůstávají jednou z nejvýznamnějších přírodních složek regionu. Kraj patří k nejlesnatějším v republice a zároveň se řadí mezi oblasti s nejvyšším objemem těžby dřeva.

Data za rok 2025 ukazují, že skladba lesů se postupně mění. Jehličnany stále dominují, ale jejich plocha mírně klesá. Obnova ve prospěch pestřejších porostů pokračuje, tempo změn je však pozvolné.