Plzeňský kraj patří mezi nejzelenější regiony Česka. V lesích je druhý v republice

Plzeňský kraj patří mezi nejzelenější regiony v Česku. Má druhou největší výměru lesních pozemků i trvalých travních porostů a zároveň si dlouhodobě udržuje vyvážený poměr mezi zemědělskou a nezemědělskou půdou. Trend posledních let je přitom jasný: ubývá orná půda a přibývají louky i lesy.

Kraj je rozdělený téměř napůl

Podle dat Českého statistického úřadu měl Plzeňský kraj ke konci roku 2025 rozlohu 7 649 km2. Zemědělská půda tvořila 49,2 %, zatímco nezemědělská – tedy lesy, vodní plochy nebo zastavěná území – 50,8 %. Jinými slovy: kraj je z hlediska využití půdy rozdělený téměř přesně napůl.

Druhé místo v republice

V celostátním srovnání drží Plzeňský kraj silnou pozici. S výměrou 309,7 tisíce hektarů lesů je druhý hned za Jihočeským krajem. Stejné umístění má i u trvalých travních porostů (114,5 tisíce hektarů).

Orné půdy je v kraji méně – 247,2 tisíce hektarů znamená páté místo v republice. Právě tato složka krajiny ale dlouhodobě ustupuje.

Polí ubývá, kraj se vrací k přírodě

Orná půda sice stále tvoří největší část zemědělské půdy (65,7 %), její podíl ale klesá. Za posledních deset let ubylo více než 6 300 hektarů. Naopak přibylo téměř 4 tisíce hektarů luk a pastvin.

Část úbytku jde také na vrub zalesňování. Lesní plochy se za stejné období rozšířily o více než 1 200 hektarů. Nejvíce lesů najdeme tradičně na Šumavě, v Českém lese, ale také v Brdech nebo na severovýchodě kraje.

Stejný trend potvrzují i poslední meziroční data: orné půdy ubylo o 347 hektarů, zatímco lesy i zahrady dál rostou.

Kde je nejvíc polí a kde lesů

Nejvíce zemědělská krajina dominuje v okolí Plzně. Okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever mají nejvyšší podíl orné půdy v regionu. Naopak nejlesnatější část kraje leží jinde.

Nejvíc lesů mají okresy Rokycany, Tachov a Klatovy. Právě Klatovsko si meziročně polepšilo nejvíc – přibylo zde 86 hektarů lesa.

Zajímavostí je i Plzeň-město. Přestože má nejvyšší podíl zastavěných ploch, zároveň zde najdeme rozsáhlou soustavu Boleveckých rybníků, díky nimž má i nejvyšší podíl vodních ploch v kraji.

Kraj je ekologicky stabilnější než průměr Česka

Plzeňský kraj si dobře vede i z pohledu ekologické stability. Koeficient, který hodnotí rovnováhu mezi přírodními a zastavěnými plochami, dosáhl hodnoty 1,44. To je výrazně nad republikovým průměrem 1,12.

Nejlépe jsou na tom okresy Klatovy a Tachov, kde se výrazně projevuje podíl lesů a zachovalé krajiny Šumavy a Českého lesa. Na opačném konci stojí Plzeň-jih, kde převládá intenzivní zemědělství.

Celkově ale data ukazují jasný obrázek: Plzeňský kraj se postupně mění. Z tradiční zemědělské oblasti se stává region, kde hraje stále větší roli příroda, lesy a stabilní krajina.